Archive for category: Můj příběh

Už,asi od 13-ti jsem chtěla být modelka.(Neříkejte si teď,že jsem magor) Měla jsem na to postavu,ksicht… MOhla jsem jíst co jsem chtěla,vesele jsem chodila do McDonalda,KFC,nejrůznějších restaurací,vykrmovala mě babička,ale moje váha byla pořád stejná,takže pohoda. Snad to začalo teď po Vánocích…Dlouho jsem se přemlouvala k tomu,že „musím“ zhubnou,protože když se chce,tak to jde. A hádejte,co mě nakoplo??? Otec!!!! Si tak jeden den za ním dojdu,stojím před domem a on mě přivítá slovy:“Přibralas,ne?“ To byl ten impuls!!! Na to jsem čekala…Ale nic,jedla jsem normálně dál. Z ničeho nic jsem se přeorientovala jenom na jogurty a saláty,občas těstoviny,atd…ale,když jsem na něco měla nezdolnou chuť,tak jsem si to dala…myslím,že jsem mohla zhubnout,tak kilo…Aspoň něco,říkala jsem si.Jednou se to zastavilo a já prostě z ničeho nic přestala jíst,prostě jsem to nepotřebovala,neměla jsem pocit hladu. Namísto toho jsem denně vypila třeba i 6l vody (se sirupem) Někdy míň a doplňovala jsem to Coca Colou light. Za dva týdny bylo 6kg dole a teď celkem pokračuju…Takže 180cm/54kg. Naprosto mi to vyhovuje,jen mě štve to neustálé lhaní,okolo jídla,jako co jsem snědla,atd…Většinou „jím“,když mamka není doma. Jídlo nandám na talíř a vyliju do záchudu,pak je jídlo pryč,talíř umaštěnej a vypadá to,že jsem jedla,ale poslední dobou mi babička,taťka,mamka(nejvíc) říkají,že jsem moc zhubla a snaží se mě kontrolovat,ovšem já jsem zase chytřejší. I když někdy si před nima dám (aby se neřeklo),ale to třeba jenom omáčku,jogurt,salát,müsli a tak…až zhubnu,tak na 50kg. bude to O.K. a začnu se stravovat nějak smysluplně. Vím,že to fakt pujde,protože nejsem pošahaná a zařadím sem tam nějakej ten sport…Zvracení mě odpuzuje a nejde mi to. Zkusila jsem to 2krat a už bych to neudělala. Tak co myslíte,jsem normální????

Ahoj, chodim se sem divat pomerne casto a procitam vsechny vase pribehy. Proto i ja chci napsat par slov. Merim 177cm a vazim 73 kg, pred dvema lety jsem vazila 55kg, mela jsem podvahu a mela nenavist k jidlu, schovavala ji jidlo nenapadne do kapes, abych to nemusela polknout a tak podobne, ale stacilo par dost neprijemnejch hadek s mamou, ktera mela odjet na tyden pryc.. Rikala jsem si jak je to skvele, ze nebudu vubec jist. Ale bohuzel odjela i ma nejlepsi kamaradka a ja se casto nudila a zacla se nechutne prejidat. Stale jsem brecela, ze jsem tak slaba, ze nedokazu nejist, ale cpala jsem se dal a dal.. tak jsem se po 5 mesicich dostala z anorexie?? byla to anorexie? nevim, ale zacla jsem tloustnout a ted trpim zachvatovym prejidani a jsem z toho nestastna, nemam proto zadnou radu, protoze ji potrebuju ja. Jsem ted mimo republiku a chci se vratit krasna a hubena, tak zase drzim sve nemilosrdne diety a cvicim kazdy den.. nevim jak dlouho to vydrzim, ale opravdu doufam, ze tak dlouho dokud zase ziskam odpor k jidlu. je mi lito, ze nepisu nic zabavneho, ale potrebovala jsem se s tim alespon takhle sverit. Jsem asi vazne nemocna, casto se i pokousim vyzvracet, ale nejde mi to.. Preji vam hodne stesti…

Ahoj vsem, i já jsem se rozhodla napsat svuj príbeh. Uz jsem ho chtela napsat dríve, ale nebyla jsem si jistá nebo mi do toho neco vlezlo nebo jsem se bála. Bála, a já nevim ceho. Vsechno to zacalo uz kdyz jsem byla malé díte. Nechtela jsem jíst. Jedla jsem málo. Byla hubená. Rodina se na se na to nemohla dívat. Babicka si nekde precetla o Zelezném víne. To podporuje chute k jídlu. A tak mi ho koupili. Pít jsem ho proste musela, i kdyz ze zacátku jsem ho odmítala. Víno pomohlo. Já zacala porádne jíst. Pak jsem jedla, jedla jedla,………. . Z hubenoucké holicky se ze dne na den stala obrovská koule. A to doslova. To mi bylo asi 5 nebo 6 let. Slovo zrcadlo a váha jsem neznala 7 dlouhých let. Narázky mi byly ukradené. Az jedoho dne se ve me neco vzbourilo. Já se na sebe podívala do zrcadla a zvázila. Bylo mi ze me naprosto zle. Rucicka na váze ukazovala 78kg a obraz v zrcadle, radeji nebudu popisovat. Tím vsím zacala moje první dieta. Ani ne za 9 mesícu jsem zhubla o 25kg. Byla jsem spokojená. Stacilo mi to. Pak jsem ale chtela jeste víc. Zhubla jsem dalsí kila a vázila rovných 50kg. V tu chvíli ve me promluvil hlas anorexie. Zacala jsem jíst jedno jídlo denne nebo jenom zeleninu a ovoce. Koupila jsem si prásky na hubnutí, caje, krémy. Jídlo jsem schovávala, vyhazovala a spachvala do WC. Doma lhala, ze uz jsem po jídle. Rodinné obedy a oslavy se pro me staly nocní murou. Nevím jak dlouho to trvalo. Jednou jsem musela jídlo, co mi daly doma k obedu, sníst. A to vsechno. Byla toho pekná hromada. Ale já musela vse sníst a snedla. Jídlo mi znovu zachutnalo. Druhý den jsem to bez nej nemohla vydrzet. Znovu jsem se porádne najedla a dalsí dny znova. Z normálních porcí se stalo prejídání. Snedla jsem cokoliv. To trvá pres pul roku. Zvracení mi nikdy neslo. Pak se ale neco pohnulo a já se to naucila zvracet. Sice málo a asi tak jednou týdne, ale prece. Z jednoho zvracení se stalo az trikrát nebo ctyrikrát týdne. Záchvatu pribývalo a zvracení taky. Ktomu jsem jeste pouzívala projímadla. Ted ziju v obavách. Bojim se. Bojim se vseho. Rodiny, kamarádu, ostatních lidí, …………. . Hlavne se bojim nekomu sverit. Jsem celá podrázdená, nesmeju se , kamarádum se radeji vyhýbám. Chci být zase ta normální dívka co tu byla dríve. Ale hlavne hubená. Tloustky se bojim a nechci ji. Tak to ze me je venku. Cítim se o neco lépe. Doufám, ze já i vy ostatní se s toho brzy dostanete. Mejte se hezky.

Ahoj, jen ve zkratce vám povím svůj příběh.Nyní je mi 19 let a mám rok po maturitě na jazykovém gymplu.Bylo to prestižní gymnázium,pobyty v zahraničí ,stáže….prostě jedno nejlepší v tomto oboru v čr. Takže bylo jasné ,že pokud maturu udělám na dvojky maximálně jednu tu trojku bylo jasný , že moje budoucnost bude růžová. Možná se ted divítě proč to sem píšu takový kraviny o škole,ale tím to všechno začalo. Jelikož bylo všem jasné tedy hlavně matce,že pokud už na tom gymplu budu bude škoda pokud to projedu(tím myslím špatná matura ,4 na vysvědčení ….)byloby to celý na h….o a proto nastoupila matka,která spustila celý ten kolotoč(hlavně učení a dobrý výsledky)¨šla jsem tedy po devítce tam. Hned druhý denm jsme se učily-šok pro mě,za týden jsme nestíhala ,učila jsem se každý den do 2 do 3 do rána . První měsíc se to dalo vydržet ,ale pak jsme byla unavená podrážděná,chtěla jsem toho nechat,ale matka o tom nechtěla slyšet. Jediný způsob jak se vydržet učit do rána bylo bud kafe nebo jídlo.Na hodně kofeinu a tyllanu mám alergii takže jsem přešla na druhý způsob. Ze začátku to bylo jen občas ovoce zelenina nebo jogurt mezi učením,ale pak už mi to nestačilo.Vždy kolem půlnoci jsme šla k lednici a něco si vzala-ovoce ,zelenina…bylo to v poohodě,ale v jednu hodinu jsme tam stála znova a vytahovala řízek,kuře mramorovou buchtu ,špagety…a zapíjela to juicem.Za jednu noc ,kterou jsem se učila jsem byla schopná vypít toho džusu 3litry,sníst 2řízky s chlebem ä ještě si ohřát trochu těstovin s mákem. Do roka jsme z mých krásných 50kg na 176cm vypapala na 72kg. Matka zuřila,ale pak její dcera(já ,pro méně chápavé:)) dostala nbídku jet reprezentovat školu na měsíc do anglie,jako jediná ze třídy!!!!!!!!!!!!!Matka byla pyšná a na můj jídelní a přežírací fau pax zapomněla. Tak jsme odjela a tam mě teprv čekalo peklo.Všechny holky v okruhu 100km byli hubený.Jak modelky.Jeaninie holka u jejíž rodiny jsme bydlela měřila 179cm a vážila 49kg sen všech holke,jednou jsem si jí změřila 87-54-88,prostě krása a ká vedle ní stála s 72kilama.Vrátila jsme se a začla hubnout.Zdravě jsme zhubla na 55kg,našla si kluka , paráda.Vše šlo hladce,škola dobrý -matka spokojená.Ale jí jsem nemohla vyhnat z hlavy ,byla to modla!!!!!!!!! Rok před maturitou se semnou můj přítel rozešel kvůli huběnější holce a ted to začlo znovu.Říkala jsme si ,že kdybych měla tech 45-50kg zůstal by semnou, a tak sem začala hubnout.ted mám 45kg a ležím v nemocnici.Matka mě opustila,nechce prý dceru která jí dělá ostudu.Vše kvůli pervekcionismu,růžový budoucnosti.Tímto příběhem jsme si sama sobě napsala parte.