Archive for category: Můj příběh

Ahojíky vsem!!!!Začnu asi tím že je mi 15 chodím na školu kde je převaha holek takže si asi každej dovede představit jak si připadam Já jsem sice hubená ale az moc chci ztloustnout!A když kolem tebe za den projde takovejch 30-40 holek krasnych dokonalych a maj kluky a ty jen tak kejvnes hlavou je to strasny delam pro to vsechno trham si oboci mam AKNE kupuji si pripravky proste strasny 🙁 Nic nepomaha!!!!Chci ztloustnout pripadam si jak anorekticka bez zvraceni 🙁 A chci bejt hezka :o( Jsem dlouha jak žirafa božeee ja asi nikdy nikoho mit nebudu :(((((((( ……………………………………………..Coooo???:……………………………..Coooooo????………………………??????????…………….Cooooo??Mám dělat?????? Posím poradte ja uz newím!!!Budu stastna

Ahoj holky, chci se s vámi podělit o svůj příběh…Je mi 20 a myslím, že vnímám trochu jinak, než jak jsem vnímala před 3 lety.A snad je to i dobře. Bohužel moje rodina má v dispozicích tloustnout snad i po otáčení stránek knihy receptů, takže už od útlého mladí, kdy jsem si to začala uvědomovat, jsem hlídala svou váhu.Byla jsem štíhlá a ve 13 letech mi doma říkali, že jsem samá ruka samá noha.Myslela jsem si, že snad ani nepatřím do naší rodiny, protože jsem byla opravdu hodně štíhlá, kosti mi lezli a já začala toužit stát se modelkou.Jenomže-naši neměli peníze, aby mi zaplatili drahé notebooky, takže jsem o dráze modelky jen snila.Moje štíhlost se mi líbila, v 9-té třídě jsem vyhrála Miss naší třídy a dá se říct, že jsem si i hodně věřila.Mladší ségra mi také záviděla, protože už jako dítě byla plnoštíhlá-no a já?Já chodila s „nosánkem nahoru.“Připadala jsem si hezká, přestože jsem měla jeden veliký mindrák=neměla jsem vůbec žádná prsa.Štvalo mě to a nikdo kromě mamky a mé nej…kamarádky to nevěděl.Pak ale přišel zlom-bylo mi 16 a já začala brát hormonální antikoncepci=kvůli hodně nepravidelné menstruaci.V té době jsem měřila 167 cm a vážila 47kg.Najednou jsem ale začala bez příčiny přibírat(nebo alespon jsem si myslela, že je to bez příčiny) a já se tak během 5 měsíců dostala na 59kg.Bylo těsně před Vánocemi a já jsem se sama sobě hnusila.Dodnes, když se podívám na fotky z těch oněch Vánoc, mě přejíždí mráz po zádech-né z toho, jak jsem vypadala, ale z toho, když si vzpomenu, jak jsem na tom byla psychicky.Prsa mi nevyrostla, jenom břicho a hlavně boky…už jsem nemohla nosit bokovky a krátká trička, litovala jsem piercingu, který jsem si nechala dát do pupka,prostě…bylo mi ze mě špatně.A tak jsem se rozhodla, že od nového roku začnu hubnout a taky, že zajdu na gyndu, zda to moje tloustnutí nesouvisí s horm.antikoncepcí-to totiž napadlo mamku.Po novém roce jsem se skutečně do diety pustila, dostala jsem k tomu ke všemu ještě hnisavou angínu, takže to, že jsem nemohla 14 dnů pořádně jíst, hodně mému hubnutí napomohlo a já tak do poloviny února spadla na 54kg.A pak už to šlo samo.Hubnutí se mi zalíbilo, žaludek jsem měla scvrknutý, takže jsem se pomalu ale jistě dostávala do starých kolejí…Zapomněla jsem-hned po Vánocích jsem bez souhlasu své gynekoložky přestala užívat antikoncepci, takže i to přispělo k tomu, že jsem tak rychle hubla(ale to vím až ted).První 3 měsíce po vysazení jsem měla menstruaci v pohodě, pak mi to začalo zase blbnout no a na konci dubna jsem vypadala asi takhle-48kg při výšce 167cm, každých 10 dní menstruace, chuchvalce vlasů na polštáři a hlavně při mytí-to mi jich vypadávalo nejvíc.Byla jsem na tom psychicky dost špatně, jenomže díky duchapřítomnosti své mamky a celé rodiny jsem se z toho dostala.Ted se léčím na štítnou žlazu, která mi blbla už tenkrát a zavinila to, že jsem tak hodně přibrala po antikoncepci, a taky na chudokrevnost.Štítná žláza mi zavinila i to, že jsem tak rychle zhubla-a já blbá jí svojí dietou ještě pomáhala….ted už jsem na tom líp, ale….!!Doted jsem nespala s klukem, stydím se chodit na bazén a sem tam mám nutkání začít zase hubnout.Ted vážím 55kg při 167cm, nepotřebuji to, ale stále mám depky.Všechno souvisí se vším, malé sebevědomí s malých prsou(to byl tenkrát hlavní důvod mého hubnutí a dnes to je důvod, proč jsem stále panna!!), letos maturita, co po maturitě??, atd..Jsem typ člověka, kterej se stresuje i s maličkostí, takže bych se nedivila, kdybych do toho spadla znovu..Snad ne!!Tedy, určitě ne!!

ahojky… musim říct, že příspěvek Janie mě děsně moc povzbudil a potěšil. uplně mi vyrazil úsměv na tváři, když jsem to četla. Sama s tou mrchou bulimii bojuju skoro dva roky, více či méně úspěšně. Začalo to vlastně tak, že mi bejvalej přítel /nepřítel/ říkal jak sem tlustá, což ani nebyla pravda, když si to tak uvědomuju. no ale stalo se. Asi před měsícem sem si našla novýho přítele, vlastně prvního, co mě fakt má rád takovou, jaká sem a dává mi to patřičně najevo. poprvé za ty dva roky sem FAKT šťastná. od tý doby, co sem s nim, se bulimie ani nějak neobjevila, vlastně dvakrát… ale to je celkem úspěch. vim, že nejsem zdaleka zdravá, ale po jeho boku mam najednou pocit, že bych se z toho mohla dostat..ikdyž on to o mně ani netuší a toho se moc bojim? Všichni mi teď řikaj, jak mi to teď sluší a jak jenom zářim… je to děsně osvobozující pocit. no tak bych navrhovala jeden lék: pořádně se zamilovat, ne nadarmo se říká, že láska hory přenáší. Vim ale moc dobře, jak je boj s touhle nemocí těžkej… uvidíme, jak budu mluvit za pár měsíců. Přeju vám hrozně moc úsilí do novýho roku a abysme to všechny zvládly… a my to zvládnem. Budu moc ráda, když mi napíšete… ono i to vyslechnutí hrozně moc pomůže:-) nevzdávejte to lucik_20@centrum.cz

Můj život se nějak mění a bojím se, že se stávám anorektičkou.Už asi 4 roky si držím váhu 56kg při výšce 176cm, ale v posledních měsících jsem 2kg přibrala a mám povyslé břicho, svaly na nohou a špíčky okolo pasu a trápím se!Cvičím 2x denně posilování, jelikož kvůli práci aerobik nebo něco jiného nestíhám.Přestala jsem jíst po 18:00 nesnídám jen mini oběd a lehkou svačinu.Ve snech se mi zdá, jak mám velké břicho a jsem strašně tlustá, budím se a strachy se dívám do zrcadla, jestli to byl jen sen, mám obrovský strach, že přiberu, nejím sladké, nepiju slazené vody, nejím sýry a tučné věci.Podařilo se mi zhubnout jedno kilo a pomalu jsem hubnutím asi posedlá, když vidím druhé jíst, říkám si v duchu kolik má jídlo kalorií a že tohle bych nesnědla nikdy nebo když někdo jí v devět večer sladkosti je mi na zvracení a jsem znechucena.Když mě někdo naštve, tak první co si řeknu je to, že až budu hubená tak ti ukážu a připadám si jako blázen, když si tohle všechno uvědomím.Jenže nejhorší na to je to, že chci být hubená, nechci na svém těle tuk, připadám si odporná a tlustá a když nejím, cítím se dobře, jakoby silná a lepší než ostatní.Jsou tohle příznaky anorexie?Poradí mi někdo?děkuji moc za každou reakci!!!!

u me to zacalo..vlastne ani newim jak. ja sem vzdycky byvala oplacana. nerekla bych, ze sem byla nejaka obeezni ci co. ale sem dost mala,mam maly prsa, navic se mi kazdy kilo uklada na zadku a stehnech. takze je moje postava dost nesoumerna. zhubnout sem zkousela vzdycky, nikdy mi to neslo. byla sem z toho dost nestastna. obcas od nekoho padaly naky hnusny poznamky o moji vaze a me to hrozne stvalo. opravdu neni nic peknyho, kdyz vas lidi porad hodnoti a predhazujou vam vase chyby. tak sem se chtela i libit klukum. zhubnout proste byl muj velkej sen. ale nak to neslo. no a pak prisel nakej zlom, zacala sem jist zeleninovy salaty, zmensila sem porce, upe sem vynechala pecivo, sladky, tucny, skoro vsechno maso.. psala sem si kazdy sousto a pocitala kalorie. hrozne moc pila neperlivy vody a caje. vsechno jidlo, kery pro me bylo zakazany sem cpala synovcovi, odvazela k babicce a davala kamosce. za necely dva mesice jsem zhubla na 45 kilo. merim 155 cm. opravdu newim, jak sem se k takovymu cinu dokopala. predtim sem mela o deset kilo vic. a ted najednou sem si mohla koupit uply obleceni. bylo to upe skvely. vsichni me chvalili, jak sem hubena,jak sem zhubla, kamaradka do me ryla, ze je mi ta sukne naak mooc velka.. zubla sem dost rychle a ani to semnou nevypadalo tak, ze bych chtela nejak prestavat. a to sem opravdu nechtela. byla sem na sebe fakt dost pysna a chtela sem jeste vic!! moc dobre sem vedela, ze sem dala kila dolu, ale porad sem si predhazovala, ze mam tlusty stehna a zadek. ze bych to mohla este zlepsit a nak sem te svoji hubenosti nejak nemohla uverit. a kdyz mi jeden kluk jednou rekl, ze ta moje postavicka se mu fakt libi, tak mi v hlave jako prvni nabehla myslenka- zdam se mu byt tlusta?? no a to bylo asi moje hubeny obdobi… vim, ze to moje stravovani vubec nebylo idealni, jedla sem jenom jednou denne a fakt dost maly porce- tak aby se vesly do 2- 3 tisic Kj.. ale hned bych todle obdobi vratila.. byt zas hubena, zas od vsech slyset, jak sem drobnoucka a roztomiloucka.. jenze ted je to vsechno jinak. zacinam se zase dost zakulacovat. a vsechno je to tim, ze se zacinam hrozne prejidat! ..prisel zlom cislo dva. upe si pamatuju, kdy to zacalo. v lete sme byly s kamoskama na pivnich slavnostech a mne se tam stratil mobil. mama se to dozvedela hned v ten den a prijela si tam pro me. odvezla si me k babicce a ja asi z nervu nebo newim, sem se poprve brutalne prejedla. cpala sem se od rana az do noci a vecma, ktery bycj do te doby nedala do pusy. pekne sem se vyspala a druhej den v tomhle hodovani pokracovala. a od te doby me to obcas takhle chytlo.. ale bylo to jen obsac, takze sem se tim nejak nestresovala. druhej den sem pak nejedla vubec, takze sem tu zranicu nejak vyrovnala. jenze v posledni dobe se to stava cim dal castejc. trva to treba i nekolik dnu. tak muj ¨jedlej den¨ (vetsinou je to patek az nedele, protoze to nejdu do skoly a nevadi mi nafouklej a bolavej bruch a oteklej oblicej) probiha asi takhle-najim se, vyspim se, protoze sem z toho navalu zradla strasne moc unavena a slaba, no a aby se mi to pekne ulozilo a este neco se mi tam veslo, pak se probudim a jedu dal. az je mi pak strasne blbe, lezim u televize a nemuzu skoro ani dychat, jak me to jidlo v zaludku tlaci.. a vzdycky si namlouvam- to je dobry, od zitrka zase zacnu jist zdrave, dam svuj ¨vodnej den¨ (den kdy jenom piju vodu a caje) a bude zase lip.. bohuzel ale nebo mozna bohudik nezvracim.. parkrat se mi to podarilo. ale vetsinou si rozdrazdim krk upe zbytecne, protoze mi to nejde.. zato s projimadlama si muzu podat ruce… zkusila sem uz snad vsechny mozny znacky- Gutalax, Stadalax, Laxygal, caje… mam chvilema pocit, ze sem rozdvojena- jedna osobnost si rika, ze jist nebude, ze to zase prezenu, ale ta druha tu prvni stejne vzdycky nakonec ukeca a vykrmi me.. nekdy i dopredu pocitam s tim, ze budu mit zravou a tak vyhodim potraviny z okna, abych je zase nespolykala!! mamku nutim, aby je prede mnou skovavala a zamykala.. (ona ma ale radost, ze zase pekne papam) opravdu newim, co se to semnou deje.. 🙁 ja nechci byt tlusta, nechci se prejidat!!! at uz treba jim normalne, ale prejidani ne.. uz ne.. umim jen jist malo nebo moooc!! za posledni tri dny sem treba nabrala 4 kila!! nedopnu uz kalhoty. prave ted mam v sobe topinu, 3 rohliky se sunkou, 2 tatranky, vanocku a strudl, nalila sem do sebe pul litra mlika… a mysim, ze sem dneska este nezkoncila, ve skrince mame prece jeste bursky orisky….