Archive for category: Můj příběh

Dufam ze vas rozosmej mozno rozplacem ale neunudim….ano vsetko sa to zacina rovnako a vacsinov su to problemy zakorenene hlboko v nasej dusi, nasom detstve.ale teraz je okolo nas realny svet sme na strednej, na vysokej, v novej praci…a mame jedno spolocne nenavidime svoje telo v celej svojej podobe.nedovoli nam to sustredit sa stale sa kontrolujeme porovnavame s tou dokonale bozskou spoluziackov a je nam zo seba zle. Potom sa to spusti je to ako chyba v programe ktora sposobi milion dalsich.zacnes jest 3 porcie denne…NIC VIAC! potom prestnes jest maso, ono je take tucne…rozky chleba zemiaky ryza.Az ti zostane zelenina a ovocie..Potom odmitas vecerat aj ked nevies vlastne preco…ked ta tak priserne boli brucho!Ale pokial nechces zomriet tak po pol roku sa ozve tvoj mozog,ano stale ho mas este neusiel tak si to vaz,a zo dna na den zacnes vnimat vone maminych dobrot a najes sa!Iba trochu, ale tvoj zaludok to neunesie a vsetko vrati.zistis ze je to este coolovejsie ako nejest…a tak prejdes na druhy breh,ktory bol pre mna osobne horsi,teda este je. Isla som do nemocnice/asi pred rokom a pol/.Je to psychiatria ste za mrezami,zoberu vam mobil,ceruzku na oci kvapky do nosa…vsetko.aj vodu musite pit pod dohladom.ale pomozu!po mesiaci ma pustili zdravu stastnu.stretla som pana Bozskeho…Bolo to ako sen 17 a chapca ktory striedal auta ako boty.kupil mi co som chcela,… ale kazda minca ma rub a lice.A rub bol drsnejsi ako som myslela.CHapte ma prosim musela som nechcela som o nho prist…bral kokain.To obdobie neopisem bolo zle,velmi zle.A ked som ho po roku dokazala od neho odtrhnut vraatila sa mi z citovej diery bulimia. Ja viem ze ju tym nezaplatam ale inak to zatial nejde.Ked pridem na nejaky recept tak vam urcite napisem! S LASKOU VASA SILVIA

Ahoj, musím se přiznat že i přes vaše rady jsem to projímadlo zkusila. Hmm, ve škole to bylo někdy dost o hubu, několikrát jsem už musela odejít na záchod i o hodinu, ale jinak jsem nezpozorovala změnu. sice jsem jedla, ale stejně mi váha o něco stoupla. Ani bulimie neni jednoznačně v háji. Nedávno jsem si řikala že to bude už skoro měsíc co jsem nezvracela, ale dnes už je to jen včerejšek. Naši odjeli do práce, brácha do školy, já měla ještě hodinu než jsem měla vykročit na autobus do školy. Hmm, zase jsem to nezvládla a pomalu do mě mizela lednice i spižírna, aby vše zmizelo v záchodový míse… Ale už toho mam dost! Jasně chci hubnout, ale už to nejde! Moje tělo je zvyklý na nízkej denní příjem kalorií, bude to chtít hodně dřiny, než něco schodim. Ale vzdát se nemínim. Jen se začnu víc omezovat a tak, ale už nikdy, nikdy nechci zvracet!!! Taky jem začla chodit plavat. Teď sice nemůžu, ale i tak to snad pomůže – hodina denně+vycházky se psem+rotoped a k tomu ještě maximálně 1000kcal za den – určitě dosáhnu svýho cíle…. :o) Tak mi držte palečky a dyžtak písněte na F.L.u.c.k.a@seznam.cz

Hned ze zacatku,tohle by me pred 5 rokama ani ve snu nenapadlo,ja jsem bulimicka!!!!!!Ale proste je to tak,i kdyz s tim bojuju jak se da.Asi bych ale mela zacit od zacatku.Vlastne ja ani nevim,kdy to presne u me propuklo.Byla jsem mlada,krasna,delala ruzne sporty.Nikdy jsem nebyla tlusta,kazdy mi mou postavu chvalil,ale me to proste nestacilo,chtela jsem byt skvela-hubena.Zacatky asi vidim na stredni.Byly vsude,ve tride,jidelne i zachode.Hrozne se mi libily ty jejich vystrcene bederni i klicni kosti.Kdyz oni muzou byt takove,tak proc ja ne?Zacala to takovou nevinnou dietou,ale nemela jsem asi tolik silnou vuli hladovet.Tak jsem nasla jine reseni.Jednou jsem se silene prejedla,a na to prisly vycitky.Vsak pro jednou se nic nestane,ale ano stalo se hodne.Patlam se v tom 4 roky,kluka radsi ani nechci.Jsem hrozne rada za tyto stranky,ani jsem neverila,kolik nas nemocnych po teto republice chodi!Pisete tady,jak neni postava dulezita,nezijme jen pro jidlo,ale…..tak proc jste tady?

Dlouho jsem se neozvala a tak doplňuji svůj deníček. Bylo před Vánočními prázdninami. Pamatuji si jako by to bylo včera. Byl pátek ráno a já se ve škole připravovala na hodinu psychologie. Když jsem zjistila, že mi volal můj Brouček. Napsala jsem mu, proč jsem mu to nevzala a zeptala se ho jest-li potřeboval něco důležitého. Za minutu mi opět volal. Vezmu telefon a přivítám ho jako vždy slovy „Ahoj Lásko“. Z druhého konce se ozval unavený hlas. V noci skolaboval. Odvezli ho do nemocnice, hapruje mu srdíčko. Volal mi z práce, vynadala jsem mu, že by měl ležet doma. Do třídy jsem se vrátila bílá jako stěna. Na otázku mé spolužačky „Co se děje?“ Mi vlítli do očí slzy a já se složila. Od začátku jsem si to dávala za vinu. Týž týden jsem v neděli ráno nasedla do autobusu odjela za ním. Zůstala jsem v Praze na brigádě, na svátky přijela domu a pak až do nového roku opět odjela za ním a brigádu. Vyhovovalo mi to, protože v práci mě nikdo nehlídal a já mohla podporovat své nejedení. Když se pak ale přijela domu, vše se změnilo a nejedení vystřídalo přejídání. Pak jsem dokážala celou neděli nejíst. V pondělí malou porci oběda, strčit si prsty do krku a pak po zbytek dne nic. úterý se zvrtlo a když jsem přijela ze školy tak jsem se pořádně nacpala a ve středu to samé. Včera jsem dokázala opět nejíst. Vše jsem napsala v mailu svému příteli. Ví vše o tom co se se mnou děje a nutí mě, abych vše řekla mé mamce. Neřeknu jí to, ať na to přijde, třeba si mě pak začne víc všímat a dojde jí, že taky občas potřebuji pomoc. Přemýšlela jsem nad tím dojít si k psychiatrovi, ale nemám odvahu se obědnat. A tak dneska celý den nejím a myslím, že to bude dál pokračovat. Jen čekám kdy se dostaví mé stavy kdy se celá třesu…… Myslím, že o víkendu to bude to samé. Napíši zase za nějaký čásek….

Chodim sem uz tyden.ale jenom si tu ctu vase clanky a ted sem se rozhodla ,e taky jednim prispeji.Dneska se citim opravdu slaba a tezjo se mi pise. Je mi 15 let teda jeste ne ,ale za chvili bude merim 160cm a vazim 49kg.Mam bulimii nikdy sem si to nepripustila,ale ted je to opravdu hrozny.Posledni mesic vsechno co snim vyzvracim kolikrat sem si rekla ze toho necham normalne se najim.ale pak se prezeru,abych to pak mohla zase vyzvracet.Porad lzu,kdyz se me mama zapta jestli sem zvracela tak ji reknu ze ne ze se mozna linda(pes)ukrkla a vymyslim si ruzny kraviny,hlavne,aby neprisla na to, ze sem nemocna,ale na druhou stranu bych ji to tak chtela rict,aby mi pomohla.Moje vaha je asi normalni asi nejsem nijak tlusta,ale ani nijak hubena. Nikdy jsem nebyla hubeny dite jednim casem sem vazila 63kg kolikrat sem slysela jak mi nekdo rekl ze jsem tlusta a mel narazky nikdy mi to nevadilo,ale pak sem nejakym zpusobem zhubla o 5 kg nevim jak ,diety sem nedrzela no a vsichni zacali s tim,jak mi to ted slusi,no a kluci se okolo me zaceli motat a ja si rekla ze kdyz zhubnu jeste vic tak budu jeste oblibenejsi a vsichni me budou mit jeste radsi.Nikdy jsem nemela problemy s kamaradama to ne,tak proc sem do toho spadla? uz mi to vysiluje nekdy nemam chut ani vstat a hrozne se mi toci hlava jenze ja proste nedokazu jist niormalne bud nesmim jist vubec a nebo se musim prezrat a jit to potom vyzvracet!Vsem lzu vsem a hlavne sama sobe,kdyz si ted rikam ze v tom nejsem sama a ze to neni tak hrozny,ale na druhou stranu se za to nenavidim. Poprvy sem to zkusila,kdyz sem si o tom precetla.prosim vas holky nikdy to nezkousejte.Kolikrat sem si rikala dneska je to naposled co to udela zitra budu uz normalne jist,ale druhy den na to zase sedim u ty zachodivy misy a strkam si prst do krku a pak tam u vany lezim s brekem a snazim se necim ten smrad zavonit roznejma vonavkama aby to nebylo citit a mam nic nepoznala.holky moc vas prosim nezkousejte to a drzim vsem palecky kdo se z toho chce dostat.doufam,ze se mi to taky jednou povede a to driv nez bude pozde.a hrozne obdivuju ty kteri s tim prestali snad budu taky tak silna!!!!!!