Archive for category: Můj příběh

Vzdycky jsem byla hodne ambiciozni.Uz od mala jsem delala zavodne rychlostni kanoistiku.Je to tvrdy sport,treninky 6*tydne,dopoledne i odpoledne.Od svych 13 let do maturity jsem zila jenom sportem.Prineslo mi to spoustu peknych zazitku,rodice na me byli hrdi.Byla jsem mezi partou skvelych lidi,nemela jsem cas na blbosti a cestovala na mezinarodni zavody.Ze skoly jsem letela vzdycky rovnou na trenink a domu se vracela tak kolem osme vecer.Byla to drina(chodit na vodu a prorazet ledovy kry),ale mela jsem urcite cile a smysl zivota.Ale u me to bylo az prehnane.Kdyz jsem napriklad onemocnela,nemohla trenovat,byla jsem psychicky upne zdeptana.Navic jsem hrozny nervak a vsechno strasne prozivat(i ted treba zkouskovy obdobi na VS).Moje spatny nervy me svazovaly i na zavodech.Vahu jsem v tomto obdobi moc neresila.Byla jsem ve skvele fyzicke kondici a telo bylo vysportovane(skoro az moc).V maturitnim rocniku jsem uz na treninky tolik casu nemela.Skola byla prece jenom dulezitejsi.Ale porad jsem se hejbala a udrzovala se v kondici.A zacala jsem blbnout s dietama.Bylo to super,schodila jsem na 57 kg a na maturitnim plese jsem si pripadala fakt skvele(merim 175 cm)Pak se mi vaha zase zacala vracet,ale nemela jsem zadny brutalni stavy prejidani.Proste jsem jedla vic a neco jsem pribrala. Maturitu i zkousky na VS jsem zvladla vyborne-sice spousta nervu,ale bez tech to u me nejde:-)A co dal?Zase treninky kazdy den a vratit se k vrcholovemu sportu?To se mi moc nechtelo.Zkusila jsem zmenu a zacala veslovat.Je to taky vodni sport,mela jsem k tomu blizko.U veslaru ze me byli vsichni nadseny a predpovidali mi skvely sportovni upechy.Ja se nechala zblbnout.Musela jsem ale zhubnout par kg,abych mohla jezdit „lehke vahy“-mit pri vazeni pred zavodem 58 kg.Tak jsem nasadila dietku.Jedla jsem malo a jeste chodila kazdy den behat.Silene jsem se hlidala.Pak jsem to ale obcas nezvladla.Zacala jsem jist a rychle jsem se cpala vsim moznym,protoze jsem vedela,ze zitra uz si nic nedam.Zvraceni mi nejdriv vubec neslo.Nezvracim ani po alkoholu.Ale i to jsem nakonec zvladla,protoze jsem byla uplne psychicky mimo:-(Nebo jsem sla behat,do posilovny,abych ty kalorie spalila.Tam jsem se uplne odrovnala.Tim zacalo moje prezirani a obcasne zvraceni kombinovane s obdobim hladovek(treba tri dny) nebo znicenim se v posice.Zacala jsem mit i spatnou imunitu a porad byla nemocna.To znamenalo dalsi narust vahy a dalsi pocity viny a bezradnosti. Vsechno me to nakonec vedlo k tomu,ze jsem s veslovanim uplne prestala.Problemy ale neskoncily.Nabrala jsem dalsich 10 kg a deprese a stavy prezirani a zvraceni mam porad.Nikdo by me ted treba nedonutil dojit si do veslarske lodenice pro zbytek mych veci.Uz vidim ty pohledy a slysim ty reci,ze se ze me stal otesanek.Vzdycky mi strasne zalezelo na tom,co si o mne lidi mysli. Ted mi asi chybi nejaky ten novy cil.Predtim to byl vzdycky sport.Ale kde ho mam najit ted?Treba kdyz me neco nedchne,zapomenu na svoje problemy s pp. Omlovam se,ze je to tak dlouhe.Snad nebudu moc nudit.Budu rada za vsechny vase pripominky a rady. Papa

Ahoj holky, už jednou jsem sem posílala svůj příběh s názvěm Dokážu to!, kde je popsáno celé mé trápení s jídlem..Dnes sem píšu tedy podruhé a to proto, abych vám všem dodala sílu. Rozhodla jsem se totiž, po té, co jsem prožila další hnusné období svého života s bulimií, že se pokusím přestat! A daří se mi! S bulimií válčím 2 roky! 2 dlouhé, naradostné roky! Avšak teď se ve mně objevila zase nová síla a já jsem si řekla, že pošlu bullimii do patřičných míst..Sepsala jsem tedy svůj celý příběh na dva listy..pomohlo mi to si hodně věcí uvědomit a hlavně mě to přivedlo k tomu, že chci být opravdu normální! Teď už nezvarcím 12 dní! Daří se mi! Je mi dobře…jím normálně, cvičím..říkám si, že jsem hezká a mám se ráda! Život je moc krátký na to, abych si ho znepříjemňovala takovou nechutnou nemocí..Lidičky, vzpamatujte se! Podle mého názoru je mnohem důležitější duše než krása! Nyní jsem šťastná a moc spokojená a je jenom na mě, jak to bude pokračovat dál! A co vy? Chcete si ničit život? Držím vám všem palečky, aby jste směřovali své cesty do správných cílů:) P.S: Kdo mi chce napsat, tak na mail lenkasr@atlas.cz

Ahoj holky, je to asi tak 4 měsíce, co jsem se rozhodla, že budu hubnout. Chtěla jsem mít úplně plochý břicho, protože jsem si bláhově myslela, že pak bude život lehčí. Nebyla jsem tlustá, jen vždycky, když jsem se najedla, tak jsem měla vypouklé břicho, teď už vím, že to má každý. Zrovna když jsem si stahovala z netu nějaké dietní recepty, tak jsem narazila na tuhle stránku. A všechny pokusy jsem vzdala a nechtěla ze svých úst slyšet slovo dieta. Od tý doby sem chodím a už nechci hubnout, když čtu vaše příběhy. Měla jsem štěstí, než jsem vlastně hubnout začala, tak jsem s tím rázně skončila. Teď jsem se svojí postavou spokojená. Díky zádům musím pravidelně cvičit, a tak mám docela hezkou postavu. Prosím holky, jestli je to v zárodku, věřte všem radám, protože to nejsou lži.

AHOJ tak vzdycky sem prijdu a prectu si vase pribehy ale o muj pribeh sem vas jeste neobohatila no teda ikdyz nevim co je na tom tak bohatyho aspon pro me ni spis to krada! Krade to dobrou naladu radost z neceho uz na nic jinyho nemyslite nez na to jestli si date 2 jablka nebo 1 nebo jestli budete celej den pit!a myslite na to porad uz kdyz usinate tak si na druhy den planujete co budete moc snist! a pak nastane ten den kdy uz mate takovej hlad ze si toho date proste vic nez ste si naplanovali a koukate na hodiny a pak skoncite nad tou zachodovou misou zase a nebo to vyklopite do nejakejch nadob aby ste vedeli presne ze ste taky vsechno vyzvraceli. Jo reknete si snim toho vic a pak to vysportuju jenze ja uz sem proste slaba ja uz se na to nezmuzu ikdyz mam normalni postavu unavujuse tim mam49kg na 160 cm a to je norma podl nekterejch co tu pisou uz sem myslela ze sem z toho venku jenze clovek uz proste nedokaze normlne jist porad do vas nekdo neco strka a kdyz si to nevezmete tak bvam rikaji reci a jak to mate zvladnou kdyz jim nechcete rict ze ste nemocni pro to do vas vubec musi cpat? proc je vubec to jidlo? a proc se se mnou muj kluk rozesel proc?proc se mnou nezustal v tu dobu sem byla v pohode libila sem se mu takova jaka sem kupoval mi cokoladky a me to vubec nevadilo nevazila sem se kazdej den nejmin 10krat nekoukala na sebe porad do zrcadla vedela sem ze se nekomu libim a ted je konec a ja sem v tom zase tak sem mu to chtela rict ale nemohla sem tak bych si o tom s nekym chtela popovidat ale nemuzu jak se nenavidim za to kdyz to nezvladnu a prejim se a skoncim nad tou misou nekdy placu sou chvile kdy se mi proste chce brecet ani nevim proc a davam to navinu tomu rozchodu ale v to to asi neni vsichni mi rikali mas zivot pred sebou ses hezka holka ale ja takhle uz zit nechci a nevim jak s tim skoncit myslim ze z tohohle se clovek asi nikdy neostane a kdyz jo tak ma u me velkej obdiv protoze ja vim ze kdybych s tim treba na 4 roky prestala byla bych schopna do toho spadnout zase a za to se nenavidim!!!!!!!!!!

Ahojky,už mě to všecko tak strašně štve.nic se mi nedaří,nedaří se mi normálně existovat!A hlavně jíst!Snažila jsem se být normální ,ale místo toho jsem se začla přežírat,párkrát jsem i zvracela a ted mám zase období hubnutí a diet.Je to bludný kruh!Už je to tak dlouho co jsem s dietama začla.Ani nevím jak a pravý důvod.asi jsem si myslela že budu sebevědomější,když zhubnu.Taky mě deptalo,že nemám kluka a mysslela si,že všecko je kvůli mojí váze.A tak to všecko začalo.Věčné diety hladovky a poté přežírání a neskutečné výčitky svědomí.Připadá mi,že už sem svůj život prožila a promarnila,nic mě nebaví a na všechno kašlu a jsem protivná,protože jsem zase přibrala 3 kila.Vím,asi vás nudím,tohle sem píšete skoro každá(ý),ale hodně mi pomáhá se aspon někomu svěřit.A ještě k tomu s dietou začala i moje nejlepší kámoška,už se mi svěřila,a tak si říkám,jak ten bludný kruh zastavit?Co dělat proti tomu,aby stále přibývalo holek a kluků s ppp?Přece nejde nevyrábět časopisy,kde je nějaká vychrtlá modelka na každé stránce ani nejde zakázat pouštět televizi kde se promenádují holky s velikostí 34….setkáváme se s tím na každém rohu,a i když se o ppp už trochu víc mluví a víme o jejich následcích,pořád noví a noví lidé jim podléhají….Tak sakra co bude dál???????????????????!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!