Dlouhá doba
Bulimie mě trápí už tři roky a myslím si, že se jí nikdy nezbavím. Vždycky když to udělám, tak si říkám, že to bylo naposled a už nikdy, ale však to znáte přijde to znova. Občas mám světlý chvilky, kdy vydržím nevzracet i dva týdny, ale pak se to zase vrátí. Já už ani nechci tolik zhubnout, jen být normální, jenže to nejde mám totiž pořád hlad. Na jídlo musím pořád myslet. Snažila jsem se jíst zdravě, ale pokaždý se to zvrtne. Už si ani nevěřím, že to někdy dokážu. Teď chodím s klukem, který o tom ví a je mu to jedno. Občas se o tom bavíme, já se mu snažím to vysvětlit a prosím ho, aby na mě dohlížel, ale přijde mě, že to za chvílu pustí z hlavy a je mu to jedno. On říká, že když člověk něco chce dělat, tak to dělá a když nebude chtít tak to dělat nebude. Je fakt, že je to můj problém a ne jeho, ale na druhou stranu bych čekala trochu větší zájem. Teď jsem mu říkala, aby dal zámek na dveře do kuchyně, abych se do ní nedostala, nejhorší je to totiž vždycky večer. Slibuje, že jo, ale zatím se nic neděje tak ho uháním. Nevím jestli to pomůže, ale budu mít před sebou další překážku. Už jsem byla taky u doktorky, ale ta mě poslala jinam, že mě nepomůže, tak jsem zatím nic nezkoušela.