Jak dlouho
Ahoj,po přečtění několika příběhů jsem se rozhodla napsat i ten svůj,myslím si že se mi alespoń trochu uleví. Je mi 27let a s bulimií bojuji již 7let.Je to velmi nerovný boj a já zatím bohužel prohrávám. Vše začalo,když jsem byla jako dospívající dívka na škole,nepatřila jsem mezi oblíbené a ani mezi nejhezčí dívky a snad proto jsem byla samotářka a tiše záviděla těm krásným a štíhlím spolužačkám.Když šly ven já zůstala doma a četla jsem si knihy,při kterých jsem jedla a pomalu tloustla. Ve 20letech jsem se měla vdávat a v tu dobu byl pro mě zlomový bod.Byla jsem nešťastná,nejen proto že jsem věděla že můj nastávající není ten pravý,ale že nebudu dokonalá manželka a že nic nebude jak jsem si představovala.Tak jsem se jednou přejedla a po chvíli jsem šla zvracet a ejhle bylo mi fajn,nic mě netížilo žádné nervy z blížící se svatby TAk jsem se začala úmyslně přejídat a pak následně zvracet,takhle to trvalo 3měsice,než jsem si řekla dost a nejen že jsem zrušila svadbu,ale přestala jsem zvracet.Na čas byl pokoj,ale pak jsem poznala muže který byl o 14let starší a já se bezhlavě zamilovala,Byla jsem šťastná,do té doby než jsem poznala že má spoustu kamarádek kde chce být více než jen ten skvělý kamarád.V tu dobu mé sebevědomí nebylo na velké úrovni a tímhle zjišťením jěště více kleslo já do koloběhu jídla a zvracení spadla znova,tentokrát jsem zvracela 5krát za den.Po roce a půl jsme se rozešli.Kdy já jsem již 5měsíců navštěvovala psychiatričku,která mě dávala dohromady a která mě navrhla léčebnu v Kroměříží s které jsem se vrátila letos v únoru. V březnu jsem poznala mého přítele,který o mě ví vše i to že jsem bilímička,jsem šťasná že ho mám ale happy end se nekoná,zvracím dál,lžu jsem protivná.Ptám se jak dlouho to vydrží on a jak dlouho já???