Further recommendations

The following text should be taken as recommendations based on experience from work with eating disorder patients. They are meant namely for parents and partners. Their application in a household may be accompanied by patients´ indignation, as they limit options to manipulate food in order to reduce its intake. This is why it is advisable to mutually explain individual steps and try finding an agreement.

1. Do not accept following requirements:

* The patient will eat alone and at other times than rest of family;
* The patient will eat only what she has prepared;
* The patient will cook alone – she may prepare a snack as needed, later another meal;
* The patient will not eat as others unless they eat dietary food;
* She will eat only when she is hungry and what she likes;
* She will not eat with some family member. It often happens that a daughter refuses to dine with her father.
* That others must eat the same portions or larger ones;
* That she will not eat after 18 o´clock.

2. Do not talk into meal eating

We will avoid conflicts and scenes namely in children, if we do not comment on the patient´s behaviour during meals. We better leave the comments or criticism after the meal is finished.

3. Food and weight

In no case we shall recommend connecting food with body weight control by weight watching. Regarding the latter, it shall be done max. twice a week before breakfast in underwear. Such results are at least approximately comparable. A more frequent weight watching usually leads to a higher control over food intake.

Overeating and diet

Binge eating (possibly followed by vomiting in bulimia) relates a lot with great fluctuations in eating, fasting and massive reduction of food consumption. Similar to anorexia, the fear of overweight is very important. To estimate whether your body weight is normal, i.e. optimal, you can use orientation BMI (see here for more information).

 Overeating connects also with various physical and mental problems, a number of which may directly threaten your life (see here for more information). It is known that a repeating „roundabout“ of fasting, overeating and vomiting leads to development of depressions, it decreases self-confidence and increases body weight. This naturally boosts the fear of further weight gain and bulimic problems grow significantly. The patient becomes addicted to overeating followed by vomiting as if she were a drug addict.

 Proper food handling may markedly help in breaking the vicious circle in order to facilitate further treatment.

 1. Regular eating

Division of daily food intake into five meals is very advantageous both for the body and for the change of wrong eating habit. It is crucial to comprehend that I will not gain weight if I eat regularly, but I will certainly put on weight in case I reduce food, then overeat and vomit. It is necessary to get rid of eating extremes and to reach balance. If I fast or extremely restrict food choice, I markedly raise the risk of overeating or getting a bulimic attack.

It is not suitable that our yesterday diet affected today´s life – we must start every day from the beginning otherwise we never break through the vicious circle!

 2. Gradual widening of food selection

The menu of mental bulimia patients is often very poor and stereotypical. The aim is to enrich their menu so that is becomes varied and balanced, and there are less restrictions. It is good to list meals or foods that the patient has forbidden herself and that she avoids, and order them by difficulty. Then we choose meals that are suitable for including on the menu again and we start with the easier ones.

It is not necessary to start eating food one has never eaten before. Everybody is entitled to personal taste preferences and to not eating some stuff, but such a thing should be exceptional. On the other hand it is advisable to exclude junk food (like chips or peanuts) and temporarily restrict food that often triggers bulimic attacks.

 3. I know what I eat

Apart from menu composition and regular eating, we can prevent overeating by being aware what and how much we have eaten. It helps a lot to put the food on a plate, sit by a table and do nothing else but eat – we let nothing else to disturb our attention from food.

It is unsuitable to eat directly from a cooking pot as we cannot estimate the portion size. Another bad habit is to eat by TV – we do not concentrate on food and we eat more than we really need.

 4. To reduce food in a fridge

It has proven useful to temporarily change a way of grocery shopping in one´s household, to restrict food stocks to a minimum. This also relates to food planning for a following day.

A full fridge markedly increases the risk of bulimic attack at the time of „weakness“.

Underweight and diet

Underweight along with general malnutrition are among basic symptoms of anorexia nervosa (there is a type of anorexia nervosa without underweight and on the other hand, underweight may be due to another severe disease). Body weight can be estimated by orientation BMI that tells us whether our weight is within norms, i.e. optimal (see more).

Long-term underweight associates with numerous physical and mental consequences, some of which may be directly life-threatening (more here). It has been proven that maintaining body weight under a normal level is markedly affected by distorted body image (disorder of body scheme), thus increasing anxiety of gaining weight and significantly deepening anorectic troubles.

Achieving weight gain is rather difficult for the patients as it brings a host of anxiety, reproaches and feelings of failure. Yet is is necessary! Food is a major medicine against anorexia nervosa.

1. Sufficient daily income It is necessary to repeat that if I want to recover, I must gain weight. In order to do this I must eat more than until now. The orientation value of daily energetic intake during treatment of anorexia nervosa is ca 3500 kCal. This means eating 6 times per day – main courses, snacks, second supper. It is also necessary to reduce active movement (sports, exercise) to a minimum. Then it is possible to achieve the weight gain of 0,5-1 kg per week. A concrete example of diet can be found here. The increase of food intake can be gradual but it should not last longer than a week. Feelings of fullness, loss of appetite, anxiety before eating and reproaches afterwards are rather normal at the start and they must be overcome. An expert and family or partner support may help significantly. Precise calory counting is harmful, it usually raises anxiety and need of control over food intake. Consuming low-fat and low-energy products is unsuitable as they only fill up the stomach but do not provide sufficient energetic and nutritional value. Exercise after meals to push off remorses is absolutely inapt. It brings about a bad habit and thus it slows down and prolongs the time necessary to achieve optimal weight.

2. Regular eating Based on our experience, we know that before eating becomes a part and parcel of everyday life, it is helpful to draw a time plan when I will eat breakfast, snack, lunch etc. It may help relieving anxiety before eating as the unpleasant decision-making whether to eat know or later (and skip the meal completely) is gone. It may also markedly help in communication with others (family, partner) on food and their support. A daily plan needs to respect such a plan, on the other hand we have to be realistic when making it and consider work or school rhythms, home habits etc. The patients who have already planned their timing and diet, should not be forced to eat anything more. They have enough trouble to cope with this and we would ask them more than they can manage at this time.

3. Gradual widening of food selection The diet of anorectic patients is often very poor and stereotypical. The aim is to enrich their diet so that is becomes varied and balanced. It is helpful to list meals or foods that the patient has forbidden herself and that she avoids, and order them by difficulty. Then we choose meals that are suitable for including on the diet again and we start with the easier ones. It is not necessary to start eating food one has never eaten before. Everybody is entitled to personal taste preferences and to not eating some stuff, but such a thing should be exceptional.

4. Meat on the diet? Meat provides the body with many important nutrients, some of which cannot be gained otherwise in adequate quality. Moreover, it is energetically rich. So we recommend its inclusion on the diet, but it needs not be everyday (at least five times a week). It is suitable to alternate kinds of meat (fish, poultry, beef, pork, venison) and their preparation. If the person with anorexia nervosa doesn´t eat meat (refuses on various grounds), we shall find out when she stopped eating it. If it was at the outbreak of disease, we can perceive this decision rather as a manner of reducing food intake and an effort to control body weight. If there is a vegetarian tradition in the patient´s family or the decision was made long before the outbreak of anorexia, we shall respect it. Leaving meat off the diet means increasing portions of main meals (lunch, dinner) so that the meal is sufficiently substantial.

Size of portions

To know how big a portion should be in order to satisfy hunger and yet not to overeat is often a major issue for eating disorder patients.

The old proverb that „fear has big eyes“ often applies in anorexia nervosa – the patient sees portions on a plate larger than they really are and she thus tends to serve herself less or not to finish. In bulimia, the problem with estimating portions is similar but tendencies are rather contrary – if I eat more, it is wrong, unpleasant feeling will appear and a bulimic binge may develop.

Correct food handling may markedly help in reducing anxiety from mistakes, it may stop the falling body weight or reduce risk of overeating.

1. Portions are estimated, not calculated Eating disorder patients (and not just them :-)) frequently aim to control energy intake by caloric values, some even know caloric tables by heart. However, a normal and practical way in long term is to know how a portion can be estimated, not calculated or weighed. Calory counting increases a pseudocontrol over food intake, anxiety feelings during eating, and it definitely affects the choice of food in an unhealthy manner.

2. How to estimate portions The size of portions depends on the fact whether we are underweight and we need to gain weight or we don´t. Portions listed are for an adult with a common daily activity. The daily food intake is divided into 5 – 6 meals.

Patients with anorexia or bulimia have difficulty estimating their portions as well as withstanding unpleasant feeling related to serving themselves such portions and really eating them. If there is a mutual agreement, a family member or partner may help serving in the beginning.

Basic recommendations

In general, there are many popular prejudices and misconceptions concerning a „correct“ nutrition. Healthy nutrition has nothing in common with monotonous diet, forbidden food or counting calories.

People with eating disorders have linked food with fear, control over their look and body weight. Constant concerns about food increase anxiety and tendency toward extreme eating behaviour. This brings about various reduction diets, fasting, binge eating.

1. Our diet should be varied and balanced
Only this way we can provide all necessary nutrients to our body. Some foods like vegetables, fruit, cereals and dairy products are needed every day, others like meat (of all kinds) are also important for healthy nutrition, although not every day. Our selection should not be among allowed and forbidden foods. The matter is that we eat something less and something more.
Unbalanced and stereotypical diet may not provide all inevitable nutrients to our body. Thus it increases our bad feelings about food. The increased control often results in anorectic reduction of body weight or development and sustenance of binge eating and possible vomiting in bulimia.

2. We should eat regularly
It is a big mistake to think that if I eat regularly (optimum is five times per day), I will always gain weight. The truth is that this way I let my body manage the consumed food well and if I eat adequately to my age and daily activity, I will feel well and my weight will not be affected. (Now I am not referring to diet for underweight people with anorexia nervosa, there the selection of portions and their sizing matters enormously.)
Skipping meals of the day (breakfast, lunch and dinner) affects my metabolism adversely. Even though I may not always be aware of hunger feeling, my body suffers and both physical and mental ailments emerge – increased fatigue, irritability. Also the risk of overeating gets higher.

Doporučení

Následující text berte jako doporučení, která vznikla ze zkušenosti při práci s lidmi, trpícími poruchou příjmu potravy. Jsou určena zejména rodičům a partnerům. Jejich aplikace v domácnosti může být doprovázena nevolí nemocného, důvodem je snížení možností nevhodně s jídlem manipulovat s cílem snížení příjmu potravy. Proto je vhodné jednotlivé kroky si vzájemně vysvětlit, pokusit se dosáhnout dohody.

1. Nepřistupovat na následující požadavky:

*  nemocný bude jíst o samotě a v jinou dobu než ostatní
*  nemocný bude jíst jen to, co sám připravil
*  nemocný si v rodině vaří sám – podle potřeby si může připravit například svačinu, později i jiné jídlo
*  že nebude jíst to, co ostatní, pokud nebudou jíst dietně
*  že bude jíst podle toho, jak má hlad a jen to, co mu chutná
*  že nebude jíst s některým členem rodiny – často se například stává, že dcera odmítá jíst s otcem
*  že ostatní musí jíst to samé či víc
*  že nebude jíst po 18 hodině

 2. Do jídla nemluvit

Zejména u dětí se vyhneme při jídle konfliktům a scénám, pokud chování nemocného nekomentujeme, případné požadavky či kritiku si necháme až po jídle.

3. Jídlo a váha

V žádném případě nemůžeme doporučit spojovat jídlo s kontrolou tělesné hmotnosti vážením. Pokud jde o vážení, mělo by probíhat max. dvakrát týdně ráno před snídaní ve spodním prádle. Takové výsledky jsou alespoň přibližně srovnatelné. Častější vážení obvykle vede ke zvýšené kontrole příjmu potravy.

Příklady jídelníčku

Pro konkrétní představu a inspiraci se podívejte na ukázku jídelníčku pro celý den. V tabulce vlevo jsou porce pro běžnou stravu, vpravo pak porce při podváze. Obsah jídelníčku se záměrně vyhýbá jakémukoliv vyhraněnému stravovacímu stylu, cílem je co největší všestrannost ve výběru.Zatím nemáme speciální verzi pro vegetariány.

Připomínáme, že samozřejmostí je vyloučení všech light-výrobků a náhradních sladidel (pokud to nevyžaduje váš zdravotní stav). Pokud se někdo do určitého light-výrobku „zamiloval“, je možné si jej dát jako doplněk, tedy navíc (nejčastěji to bývají různé typy jogurtů). Také je samozřejmostí dodržování pitného režimu, dospělý člověk by měl denně vypít minimálně 2 l tekutin (nepočítáme kávu, čaj a samozřejmě alkohol).

Pod tabulkou je odkaz na další variantu jídelníčku.Do budoucna chystáme rozšíření nabídky jídel, záměrem však není přímo říkat co kdo má konkrétně dnes jíst.

Přejídání a jídelníček

Záchvaty přejídání (a případně následné zvracení u bulimie) hodně souvisí s velkými výkyvy ve stravování, s držením hladovek a s velkým omezováním se v jídelníčku. Podobně jako u anorexie je i zde důležitý strach z nadváhy. K odhadu tělesné hmotnosti můžeme použít orientační BMI, které nám odpoví, zda je naše hmotnost v normě a tedy optimální (více zde).

S přejídáním souvisí řada tělesných i duševních potíží, řada z nich může přímo ohrozit život (více zde). Je známé, že opakující se kolotoč hladovění, přejedení se a zvracení vede k rozvoji depresí, snižuje sebevědomí a zvyšuje tělesnou hmotnost. Tím se celkem oprávněně zvyšuje strach z dalšího přibírání a prohlubují se výrazně  bulimické potíže. Na přejídání a následném zvracení vzniká závislost podobně jako na droze.

Správné zacházení s jídlem může výrazně pomoci přetnout tento kruh, ukončit ten věčný kolotoč, ze kterého jí cesta ven nutná pro další léčbu.

1. Pravidelná strava

Rozdělení denního příjmu potravy do pěti jídel denně je velmi výhodné jak pro tělo, tak pro změnu špatného stravovacího návyku. Podstatné je vědět, že nepřiberu na váze, pokud budu jíst pravidelně, ale určitě přiberu, pokud se budu omezovat, pak přejídat a zvracet. Je nutné se zbavit jídelních extrémů a dostat se do rovnováhy. Když budu hladovět nebo se extrémně omezovat ve výběru potravin, zvyšuji tak výrazně riziko, že se přejím nebo že přijde přímo bulimický záchvat.
Je nevhodné, aby způsob stravování ze včerejšího dne mělo vliv na den dnešní – každý den musíme začít od začátku, jinak ten kolotoč nikdy neskončí!

2. Postupné rozšiřování výběru jídla

Jídelníček lidí, trpících mentální bulimiíi bývá často velmi jednostranný a stereotypní. Cílem je postupně jídelníček rozšiřovat, aby byl pestřejší a vyváženější, aby v něm ubylo zákazů. Je velmi dobré vypsat jídla či jednotlivé potraviny, které jsou pro nemocného zakázané – kterých se bojí a vyhýbá, pak je seřadit podle obtížnosti. Pak vybereme jídla, která je vhodné do jídelníčku vrátit a postupujeme od těch méně obtížných.
není nutné začít jíst jídlo, které člověk nejedl nikdy. Každý má nárok na volbu nějakého jídla, které prostě nejí, jde ovšem o výjimku v jídelníčku. Je vhodné naopak z jídelníčku vyloučit pochutiny (brambůrky, oříšky) a dočasně omezit potraviny, po kterých často přichází bulimický záchvat.

3. Vím co jím

Kromě skladby jídelníčku a pravidelné stravy můžeme přejídání předcházet tím, že si při jídle uvědomujeme, co a kolik jsme toho snědli. K tomu výrazně pomáhá, když si jídlo vždy nandáme na talíř, sedneme si s ním ke stolu a nedělám při jedení nic jiného, co by odvádělo naši pozornost jinam.
Nevhodné je jíst přímo z kastrolu, neodhadneme tak velikost porce. Také není vhodné jíst u televize, nevnímáme jídlo a sníme toho obvykle víc než chceme.

4. Omezit zásoby v ledničce

Osvědčilo se alespoň dočasně změnit způsob nakupování jídla v domácnosti, omezit zásoby na minimum, s tím také souvisí plánování jídla na další den.
Plná lednička ve chvíli „slabosti“ výrazně zvyšuje riziko rozvoje bulimického záchvatu.

Podváha a jídelníček

Podváha spojená s celkovou podvýživou je jedním ze základních příznaků mentální anorexie (existuje typ mentální anorexie bez podváhy a naopak podváha může souviset i s jiným závažným onemocněním). K odhadu tělesné hmotnosti můžeme použít orientační BMI, které nám odpoví, zda je naše hmotnost v normě a tedy optimální (více zde).

S dlouhodobou podváhou souvisí řada tělesných i duševních následků, řada z nich mohou přímo ohrozit život (více zde). Bylo prokázáno, že udržováním nízké hmotnosti pod hranicí podváhy výrazně ovlivňuje zkreslené vnímání vlastního těla (poruchu tělesného schématu), zvyšuje tak úzkost z přibírání a prohlubuje výrazně anorektické potíže.

Zvýšení tělesné hmotnosti je pro nemocné velmi obtížné, přináší totiž řadu úzkosti, výčitek a pocitů selhání. Ale je nutné! Jídlo je důležitým lékem proti mentální anorexii.

1. Dostatečný denní příjem

Je třeba si opakovat, že chci-li se vyléčit, musím přibrat a chci-li přibrat, musím toho sníst více než dosud. Orientační hodnota denního energetického příjmu při léčbě mentální anorexie je asi 3500 kCal. Znamená to jíst šestkrát denně – hlavní jídla, svačiny, druhá večeře. Také je nutné omezit aktivní pohyb (sport, cvičení) na minimum. Pak lze dosáhnout přírůstku hmotnosti mezi 0,5 až 1 kg za týden.

Zvýšení příjmu stravy může být postupné, nemělo by však trvat déle než týden. Pocity plnosti, nechuť do jídla, úzkosti před jídlem a výčitky po něm jsou zpočátku normální a je nutné je překonat – výrazně může pomoci odborník a podpora rodiny či partnera.

Škodlivé je přesné počítání kalorií, většinou to zvyšuje úzkost a potřebu kontroly příjmu potravy. Nevhodné je zařazení nízkotučných a nízkokalorických výrobků, které jen zaplňují žaludek a nemají dostatečnou energetickou a výživnou hodnotu. Naprosto nevhodné je cvičit po jídle a vyhovět tak výčitkám. Vypěstuje se tím špatný návyk a zpomalí (tedy i prodlouží) se tak doba potřebná k dosažení optimální váhy.

2. Pravidelná strava

Ze zkušeností víme, že je vhodné po dobu, než se stane stravování normální součástí každého dne, vytvořit si časový plán, v kolik hodin budu snídat, svačit, atd. Pomůže to jednak zmírnit úzkost před jídlem, odpadá totiž velmi nepříjemné rozhodování jestli jíst hned, nebo to odložit a často pak vynechat. Také to může výrazně pomoci při komunikaci s ostatními (rodinou, partnerem) ohledně stravy a jejich podpory. Tomuto plánu je třeba svůj den přizpůsobit, počítat s ním, na druhou stranu při jeho utváření je třeba být realistický a zohlednit pracovní či školní rytmus, domácí zvyky atd.
nemocné, kteří už mají svůj časový plán a naplánovaný jídelníček nenutíme jíst cokoliv navíc, už takhle s tím mají spoustu práce, chtěli bychom toho po nich v této chvíli příliš.

3. Postupné rozšiřování výběru jídla
Jídelníček lidí, trpících mentální anorexii bývá často velmi chudý a stereotypní. Cílem je postupně jídelníček rozšiřovat, aby byl pestřejší a vyváženější. Je velmi dobré vypsat jídla či jednotlivé potraviny, které jsou pro nemocného zakázané – kterých se bojí a vyhýbá, pak je seřadit podle obtížnosti. Pak vybereme jídla, která je vhodné do jídelníčku vrátit a postupujeme od těch méně obtížných.
není nutné začít jíst jídlo, které člověk nejedl nikdy. Každý má nárok na volbu nějakého jídla, které prostě nejí, jde ovšem o výjimku v jídelníčku.

4. Maso v jídelníčku?
Maso dodává tělu řadu důležitých látek, některé z nich nelze jinak adekvátně získat, navíc je energeticky vydatné. Proto zařazení do jídelníčku určitě doporučujeme, nemusí však být každý den (alespoň však pětkrát do týdne). Je vhodné střídat druh masa (ryby, drůbež, hovězí, vepřové a další) i úpravu. Pokud člověk s mentální anorexií maso nejí (odmítá ho z různých důvodů), zajímáme se o to, kdy maso přestal jíst. Pokud je to v době začátku onemocnění, vnímáme toto rozhodnutí spíše jako způsob omezování se v jídle a snahu kontrolovat tak tělesnou hmotnost. Pokud má nejedení masa tradici v rodině nemocného nebo jde o rozhodnutí, které časově dlouhodobě předchází nástup anorexie, respektujeme to.
Vynechání masa z jídelníčku znamená navýšení porcí hlavních jídel (oběd, večeře) tak, aby bylo jídlo dostatečně vydatné.

Velikost porcí

Poznat, jak má být porce velká, abychom se najedli dostatečně a zároveň se nepřejedli je pro nemocné poruchou příjmu potravy často velký problém.

U mentální anorexie často platí staré přísloví, že strach má velké oči – porce se nemocnému na talíři zdají větší než skutečně jsou a on má pak tendenci si málo nandat, ubírat či nedojídat. U bulimie je problém s odhadem porcí podobný, ale tendence jsou spíše opačné – pokud toho sním více, je to chyba, přijdou nepříjemné pocity a může následovat bulimický záchvat.

Správné zacházení s jídlem může výrazně pomoci snížit úzkost z chyby, může zastavit klesající tělesnou hmotnost či snížit riziko přejídání.

1. Porce se odhadují a nepočítají

Mezi nemocnými poruchou příjmu potravy (a nejen mezi nimi:-)) je rozšířená snaha kontrolovat příjem energie pomocí kalorických hodnot, někteří mají kalorické tabulky v hlavě. Normální a dlouhodobě praktické je porce umět odhadnout, nikoliv spočítat či zvážit.
Počítání kalorií zvyšuje pseudokontrolu příjmu jídla, zvětšuje pocity úzkosti při jedení, rozhodně ovlivňuje nezdravým způsobem volbu potravin.

2. Jak odhadovat porce

Velikost porcí závisí na tom, zda trpíme podváhou a potřebujeme přibrat nebo přibrat nepotřebujeme. uvedené porce jsou pro dospělého člověka s běžnou pohybovou aktivitou. Denní příjem potravy rozdělíme do 5 – 6 jídel, k nim přidáme orientační časy:

Běžná porce Porce při podváze
snídaně
7-8.30 h
2 ks namazaného pečiva, nápoj 2 ks namazaného pečiva či koláče, slazený nápoj
svačina
9.30-10.30
1 ks namazaného pečiva nebo jogurt 1 ks namazaného pečiva či koláče, ovoce
oběd
12-13.30 h
může být polévka či salát, teplé jídlo – běžná porce podobně jako „hotovka“ v restauraci polévka či předkrm,
teplé jídlo – běžná porce podobně jako „hotovka“ v restauraci + více přílohy,
dezert
svačina
15-16 h
1 ks pečiva či jogurt či koláč či ovoce či zelenina 1 ks namazaného pečiva s ovocem / zeleninou či jogurt s pečivem či koláč s mlékem…
večeře
18-19 h
teplé jídlo – běžná porce podobně jako „hotovka“ v restauraci
či studené jídlo: 2 ks pečiva s přílohou
teplé jídlo – běžná porce podobně jako „hotovka“ v restauraci + více přílohy
či studené jídlo: 3 ks pečiva s přílohou
2. večeře
20-21 h
nemusí být, když tak ovoce či zelenina 1 ks namazaného pečiva či dezert

Pro nemocné mentální anorexií či bulimií je těžké porce odhadnout, ale také vydržet nepříjemné pocity a jídlo si podle odhadu skutečně nandat a také sníst. Po vzájemné dohodě s nandaváním porcí může zpočátku pomoci někdo z rodiny či partner. Konkrétní ukázky jídelníčků najdetezde