Přejídání a jídelníček

Záchvaty přejídání (a případně následné zvracení u bulimie) hodně souvisí s velkými výkyvy ve stravování, s držením hladovek a s velkým omezováním se v jídelníčku. Podobně jako u anorexie je i zde důležitý strach z nadváhy. K odhadu tělesné hmotnosti můžeme použít orientační BMI, které nám odpoví, zda je naše hmotnost v normě a tedy optimální (více zde).

S přejídáním souvisí řada tělesných i duševních potíží, řada z nich může přímo ohrozit život (více zde). Je známé, že opakující se kolotoč hladovění, přejedení se a zvracení vede k rozvoji depresí, snižuje sebevědomí a zvyšuje tělesnou hmotnost. Tím se celkem oprávněně zvyšuje strach z dalšího přibírání a prohlubují se výrazně  bulimické potíže. Na přejídání a následném zvracení vzniká závislost podobně jako na droze.

Správné zacházení s jídlem může výrazně pomoci přetnout tento kruh, ukončit ten věčný kolotoč, ze kterého jí cesta ven nutná pro další léčbu.

1. Pravidelná strava

Rozdělení denního příjmu potravy do pěti jídel denně je velmi výhodné jak pro tělo, tak pro změnu špatného stravovacího návyku. Podstatné je vědět, že nepřiberu na váze, pokud budu jíst pravidelně, ale určitě přiberu, pokud se budu omezovat, pak přejídat a zvracet. Je nutné se zbavit jídelních extrémů a dostat se do rovnováhy. Když budu hladovět nebo se extrémně omezovat ve výběru potravin, zvyšuji tak výrazně riziko, že se přejím nebo že přijde přímo bulimický záchvat.
Je nevhodné, aby způsob stravování ze včerejšího dne mělo vliv na den dnešní – každý den musíme začít od začátku, jinak ten kolotoč nikdy neskončí!

2. Postupné rozšiřování výběru jídla

Jídelníček lidí, trpících mentální bulimiíi bývá často velmi jednostranný a stereotypní. Cílem je postupně jídelníček rozšiřovat, aby byl pestřejší a vyváženější, aby v něm ubylo zákazů. Je velmi dobré vypsat jídla či jednotlivé potraviny, které jsou pro nemocného zakázané – kterých se bojí a vyhýbá, pak je seřadit podle obtížnosti. Pak vybereme jídla, která je vhodné do jídelníčku vrátit a postupujeme od těch méně obtížných.
není nutné začít jíst jídlo, které člověk nejedl nikdy. Každý má nárok na volbu nějakého jídla, které prostě nejí, jde ovšem o výjimku v jídelníčku. Je vhodné naopak z jídelníčku vyloučit pochutiny (brambůrky, oříšky) a dočasně omezit potraviny, po kterých často přichází bulimický záchvat.

3. Vím co jím

Kromě skladby jídelníčku a pravidelné stravy můžeme přejídání předcházet tím, že si při jídle uvědomujeme, co a kolik jsme toho snědli. K tomu výrazně pomáhá, když si jídlo vždy nandáme na talíř, sedneme si s ním ke stolu a nedělám při jedení nic jiného, co by odvádělo naši pozornost jinam.
Nevhodné je jíst přímo z kastrolu, neodhadneme tak velikost porce. Také není vhodné jíst u televize, nevnímáme jídlo a sníme toho obvykle víc než chceme.

4. Omezit zásoby v ledničce

Osvědčilo se alespoň dočasně změnit způsob nakupování jídla v domácnosti, omezit zásoby na minimum, s tím také souvisí plánování jídla na další den.
Plná lednička ve chvíli „slabosti“ výrazně zvyšuje riziko rozvoje bulimického záchvatu.