Vedení jídelních záznamů – jídelníček pod kontrolou?

Všichni, kteří se potýkají s poruchou příjmu potravy dobře vědí, jak je velmi nepříjemné, když se život zúží na neustálou kontrolu tělesné hmotnosti a kalorií. Pokud se sami začneme snažit svůj problém zvládnout nebo se svěříme odborníkovi, objeví se brzy otázky: „Proč mám pořád podváhu i když se mi zdá, že jím obrovské množství jídla“, „Proč některé dny jsem v pohodě a jindy mám několik bulimických záchvatů“, „Proč mám častěji večer po desáté hodině takovou chuť jíst a přejíst se“, „Proč když si dám něco sladkého nebo tučného, držím pak několik dnů dietu nebo se naopak přejím“… Je starou vyzkoušenou pravdou, že pokud řešíme nějaký problém, měli bychom začít tím jednodušším postupem a teprve pokud to nefunguje, vyzkoušíme komplikovanější řešení. Tím relativně jednodušším a zároveň velmi praktickým a srozumitelným způsobem, jak lépe porozumět svým stravovacím návykům a zlozvykům je vézt si jídelní záznami. Ty je pak třeba společně s odborníkem na ppp či pomocí svépomocného manuálu (např. od F.D.Krcha – najdete v naší rubrice „knihy“) prozkoumat a poučit se z nich. Příklady jak vézt jídelní záznamy najdete v tabulkách v rubrice „ke stažení“. Ten, kdo se rozhodne jídelní záznamy vyzkoušet, si může tabulky u nás stáhnout a vytisknout. Každý den je pak třeba do nich pečlivě zapisovat vše, co sní a vypije, k tomu zápis doplnit o další důležité informace (např. čas jídla, pocity při a po jídle, místo, kde se jedlo, zda po jídle následovalo zvracení či cvičení…) Takový jídelní záznam je velmi soukromá věc, každý si ho píše pouze pro sebe, někdy také po dohodě pro terapeuta. Proto je důležité nic nezamlčet, neupravovat, prostě být upřímní. Aby bylo možné si představit, jak se pak s jídelním záznamem pracuje, uvedu dva příklady: 1. U mentální anorexie může být často problém s pocitem velké plnosti po jídle. Tento pocit totiž vede k fantazii, že jsme toho snědli moc a budeme teď nekontrolovatelně přibírat na váze. Přitom váha může stagnovat hluboko pod normou nebo jde dokonce dolů a hrozí tak velké zdravotní problémy. Zde může pomoci jídelní záznam k většímu odstupu a lepší schopnosti realističtěji posoudit to, co jsme skutečně snědli a odlišit od nepříjemných pocitů, které způsobuje spíše strach. Jídelní záznam je například možné srovnat s doporučeným jídelníčkem v rubrice „jídelníček“. 2. U mentální bulimie je například z jídelního záznamu možné vyčíst, že pokud jíme mimo kuchyň či jídelnu, ale třeba u televize nebo v ložnici v posteli, sníme toho víc a častěji jdeme pak zvracet. Problém totiž bývá v tom, že pokud při jídle děláme něco jiného (sledujeme televizi, čteme knihu), ztrácíme přehled o množství snědené potravy, snadno to přeženeme a pak už je to stejně jedno… 3. U záchvatovitého přejídání možná zjistíme, že neodolatelná chuť k jídlu po desáté večer možná souvisí s tím, že večeříme v půl šesté a navíc se u večeře v jídle spíše omezujeme. To pak vede k pocitům hladu a navíc podvědomě cítíme, že jsme se ošidili. Je prokázané, že tyto pocity výrazně zvyšují riziko přejídání. Tento článek něměl vyčerpávajícím způsobem popsat vše, co souvisí s vedením jídelních záznamů, spíše měl vzbudit vaši zvědavost a případně i zájem zkusit to. Pro více informací odkazuji na zmíněnou literaturu a konzultaci s odborníkem.