Jak se léčí bulimie

Kdo četl kapitolu o léčbě anorexie, jistě si všimne, že některé pasáže se tu opakují. Řada věcí v psychoterapii je společných pro léčbu většiny potíží, další jsou shodné pro léčbu poruch příjmu potravy. Ani zde není jediný správný způsob léčby mentální anorexie, různí terapeuti používají a kombinují různé postupy. S čím se tedy můžete setkat v terapii? První věc, kterou by měl nemocný v terapii dostat, je pochopení a respekt ? nikdo vám nebude za vaše problémy nadávat, vyčítat, odsuzovat, divit se jak se to mohlo stát. Terapeut vás vyslechne a teprve pak bude společně s vámi hledat řešení či vhodný postup. Můžete se spoléhat na jeho diskrétnost. Základním nástrojem v psychoterapii je rozhovor. Na začátku terapie můžeme mít strach, že nebudeme mít o čem mluvit nebo že se nám o svých věcech mluvit chtít nebude. O těchto obavách terapeut dobře ví a umí s nimi zacházet, rozhodně od nemocného nečeká žádné řečnické výkony. Každý terapeut si musí na začátku své kariéry projít sám výcvikem v psychoterapii, kde si na vlastní kůži zažije, jak je těžké být o sobě před někým jiným otevřený a mluvit o tom, co nám nejde a co nás trápí. Je dobré dát tomu čas – někdy je třeba řada sezení k tomu, abychom si na terapeuta zvykli a mohli s ním o sobě mluvit. Speciální postupy: Při léčbě bulimie je důležité přerušit kolotoč přejídání ? zvracení ? výčitky ? hladovění. Zpočátku se nám to může zdát nemožné, vždyť jsme to sami zkoušeli už tolikrát a nikdy to nemělo dlouhého trvání. Terapeut k úspěšnému zvládnutí této části léčby používá vysvětlování, jak spolu přímo jednotlivé části bulimického kolotoče souvisejí, jak pomocí úpravy stravování a hledání ?spouštěčů? výrazně zvýšit šanci na úspěch. S tím často přímo souvisí návrh terapeuta, aby nemocný zapisoval jídelní záznamy. To je velmi užitečná technika pro předcházení záchvatům přejídání a zároveň nepřibírání na váze. Ještě intenzivněji je možné pracovat v terapii psaním deníku. Srovnáváme si tak myšlenky a pocity nejen v době sezení s terapeutem, při zpětném prohlížení nám mohou dojít souvislosti. Pro úspěšné vyléčení se z bulimie je někdy potřeba naučit se lépe zacházet se svými pocity, prosazovat se mezi lidmi, naučit se být sám se sebou. K tomu dobře slouží výše zmiňované rozhovory s terapeutem, kde se učíme v bezpečné spolupráci vyjadřovat své pocity, nedusit je v sobě. Někteří terapeuti vám nabídnou nácvik ?asertivity? – metody neagresivního sebeprosazování, v životě se pomocí terapie učíme na nepříjemné situace reagovat včas a přiměřeně.