Znovunemocná vyléčená – existuje cesta ven? (aneb deja-vu)
Ahoj, psala jsem sem už víckrát, ale mnohé se stihlo změnit. Všechno se zdálo být tak v pořádku – všech 12kg, co jsem zhubla za svou bulimičskou éru, zase nahoře, žádná bolest v břiše, projímadla, zvracení, ani špatné svědomí, na jídlo ani pomyšlení… Menstruace… spousta kamarádů… A nevím proč a kde se to vzalo, ale pomalu cítím, jaxe všechno začíná vracet. 🙁 nejdřív ve snech, kde jsem kynula jako knedlík, takže jsem se probouzela s tím vtíravím pocitem zhnusení, a ten mi pomalu utkvívá v hlavě i přes celý dlouhý den. Bojovala jsem proti těm myšlenkám, jenže; včera se to stalo. Záchvat přežrání. Po víc jak měsíci. nebo dokonce dvou. Zvracela jsem asi hodinu v kuse, a ze začátku totálně nedobrovalně. Teď je mi nic. Vidím tu propast, jaxe do ní zase nenávratně řítím. Chvilkami jsem při smyslech a peru se s tím, ale není to nic platné! Já nechci! Je to věčná válka v mojí hlavě! Věřila jsem, že s tím jde skončit, ale jde? skutečně? A JAK???