Začalo to ve třetí třídě

Ahoj holky, ani nevím kde začít a ani nevím zda mám psát celý můj příběh!!!Ale asi to nemám komu říct a myslím si že když se z toho vypíšu že mi bude líp!!!Předem se chci omluvit za překlepy, chyby a nudnost!!! Za dva měsíce mi bude 18 let měřím 162cm…a má váha je skrátka nepěkná znám ji jen já a má lékařke kde se tomu nemůžu vyhnout…skrátka je taková že s ní nejsem spokojená..kdysi dávno ano ale teď rozhodně ne!!!Ale začnu pěkně od začátku!!! Vše to asi začalo když sem se narodila tak strašně tlustá…sem prostě tlustá od narození!!Ale co si já pamatuju tak tenhle komplex mám zablokovaný asi tak někdy o třetí třídy kdy mě kluci „šikanovali“ že sem tlustá nadávali mě DÝNĚ…od mého otce sem slyšela dosti podobné připomínky…a tak sem s tim začala něco dělat od páté třídy sem začala hubnout a cvičit…až to skončilo že sem při výšce 160cm vážila 47kg..byla sem v osmé třídě…myslím si že to byla optimální váha ale vím že sem s tím nebyla spokojená páč moje prdel a stehna byla stále stejná ale podepsalo se to na mém vždy tak usměvavém obličeji a horní části těla…můj nejbližší kamarád si toho brzo všiml a vytáhl mě z toho včas…ovšem co se nestalo do devítky sem přibrala dá se říct do akorát váhy…ovšem pak přišel nástup do prvního ročníku gymnázia.Od té doby na sport nemám čas, sem neustále ve stresu a možná mnoho z vás semnou souhlasí že stres rovná se jíst jíst a jíst…někdo to má tak že když je ve stresu že hubne já ne…a tak sem přibrala na váhu kterou mám teď ve třetím ročníku…nejhorší sou ty chvíle odhodlání…a pokusů na znovu zhubnutí které se už nedaří…pokusy o to vyzvracet se které jsou beznadějné …pohrávání s myšlenkou stát se anorektičkou snad si to už i přeju…!!Nejhorší je že bych se k těmto myšlenkám asi nikdy nedostala kdyby mě nepotkalo to co se mi stalo za posledního čtvrt roku jedna rána vedle druhý do mého osobního životu…připadám si jak tělo ze kterého je vycuclá veškerá šťáva…ale nebojte sem výborná herečka téměř nikdo nic neví!!! Zrovna dnes snědla sem toho tolik a flákala se celý den…a víto proč ..protože zamnou přišla má nejlepší a věrná kamarádka…jak že se jmenuje myslím že ji znáte je to DEPRESE!!! poku ste byl někdo schopný to přečíst a máte chuť mi napsat svůj příběh nebo radu budu ráda!!! Držim vám všem palce…už dlouho tu nebudu mezi váma!! PaP.