Už nechci být jak malá holčička!!!

Ahoj všichni.Ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh.Teď je mi 17.Začalo to ani ne před třemi lety.Chodila jsem do volejbalu-vždycky jsme se vážili a měřili a já si řekla že aspoň zhubnu, když už nic jiného.Na testech na podzim jsem měla 45kg při výšce 168cm.To ještě bylo v pohodě.Normálně jsem jedla, vůbec jsem si s jídlem nedělala starosti.Zlom přišel až na začátku dalšího roku-to jsem byla v prváku na gymplu=v osmičce na základce.Začala jsem hubnout kvůli své rivalce-navenek jsme dělali že se kamarádíme, ale jinak jsme si každá mysleli své.Přišlo mi že začala hubnout tak jsem taky nasadila dietu-to jsem přitom vůbec nepotřebovala,byla jsem i tak štíhlá.Nejdřív jsem začala vynechávat některá jídla a pak už jsem jedla jen opravdu málo-spíš nic.Vždycky jsem jídlo vyhodila-jednou mi na to mamka přišla a ptala se mě co to má znamenat.Začala mě hlídat, ale nepomohlo to.Ve škole jsem na obědy nechodila-vynechávala jsem je.Takhle jsem se dopracovala k váze 37kg na 168cm.O prázdninách jsem měla jet na tábor, ale nakonec jsem dobrovolně šla do nemocnice-už jen kvůli tomu, že by mě ty děcka nepoznali.V nemocnici jsem vážila 35,9kg a to jsem ráno snídala.Zůstala jsem tam 2 týdny-na JIP, hadičkou mi do těla vedly výživu, bylo to strašný….no a uplynuli 3 roky a já vážím 50 kg a teď už i 170cm, což jsem hrozně šťastná, protože chci být vysoká.Moc všeho lituji a kdyby to šlo vzala bych všechno zpátky a nikdy bych to neudělala.NIKDY!!!Je mi 17 a vypadám na 13.Nemám prsa, stále jsem hubená.To mě štve nejvíc-někdy kvůli tomu i brečím-kamarádi mi říkají, že jsem hezká….tak si říkám, kdybych neblbla,tak jsem mohla být i modelka-rodiče mám vysoký, nohu 41, měla bych prsa a koolem sebe spoustu kluků.Ale já jsem si to zpackala, takže nemám nic.Pochybuju, že mě prsa někdy narostou-je to můj největší mindrák.A ještě ani nemám menstruaci, kterou jsem ani v životě neměla.Holky fakt to nemá cenu, ničím si tím nepomůžete akorát se ničíte a ubíráte si krásný roky života.Doufám, že se tato nemoc nebude stávat čím dál častější, protože je to něco hroznýho….doopravdy, když si teď představím, jak jsem mohla vypadat, nebýt toho všeho.HROZNE TOHO LITUJU, ALE CAS UZ VRATIT NEJDE.BOHUZEL. jestli by si chtěl někdo dopisovat napište na langerova@seznam.cz