Už to tak nenávidím!!!
Ahoj holky…párkrát mě napadlo podělit se o svůj příběh, ale až teď mam potřebu to ze sebe dostat.Zvracim 8 měsíců a bylo i období kdy sem byla schopná se přežrat i třikrát za den… Nikdy sem tlustá nebyla,takže teď po nějaký době přemějšlim nad tim proč sem s tím vůbec začínala…Vidím na sobě jak mi ochabujou svaly-moje postava byla dřív pevná,sem pořád oteklá,smutná,unavená,podrážděná a už si snad ani nevzpomenu na to kdy sem byla šťastná,měla krásný úsměv na tváři,veselý oči.Bulimie mě TAK změnila,mě celou,moje chování,přístup k lidem,nedokážu si lidí vážit,protože jim ani nedokážu věřit.Můj mozek už snad myslí jenom na to jídlo.Jednou to zkončit musí,snažim se,ráno se vzbudím a říkám si:Dneska nebudu zvracet,přijdu ze školy,dám si třeba 2 rajčata a na další jídlo ani nepomyslim.Ale pak se stane třeba situace,že přijdu domů a tady nikdo není…to už je pak těžký se nepřežrat,když vím že to můžu v pohodě vyblejt. Myslim si,že můj přístup k jídlu už normální nebude,ale zvracet už nechci!Závidím holkám,který tohle nepoznali,pomohlo by mi snad jen vrácení času…nikdy sem nad jídlem nepřemýšlela takovýmhle způsobem,bylo mi jedno co jim! Bojim se,že s odezněním bulimie by mohla přijít anorexie,snad mi v tomhle dokáže pomoct človíček s kterym teď trávim nějaký čas…Když budem něco podnikat,možná přestanu na to všechno tak myslet…a dostanu se zase do života 🙂 Myslela sem že toho napíšu víc,ale to snad někdy jindy,teď už bohužel musim… Držte se.My to přeci zvládáme… Čus Lůca 🙂