proste v tom litam…
Ahojte všichni, jak se tak pročitam vsemi vasimi zpovedmi, tak jsem se rozhodla, ze se s vami taky podelim o svuj uz temer trilety boj… Vse zacalo narazkami okoli (2004), ze jsem teda „kus“, coz me deptalo, protoze jsem chtela byt hubena..a tak jsem zacala jist ruzne mene kaloricke a zdrave potraviny, takze jsem asi tak z 62 kg zhubla behem asi 2 mesicu tak na 56, to mi pro tu chvili celkem stacilo, protoze okoli me chvalilo a ja se i citila ok..jenze to bylo tesne pred velkymi dvoumesicnimi prazdninami a ja mela pocit, ze kdyz se nebudu moct denne kontrolovat na vaze, tak ze urcite priberu..za ty 2 mesice jsem zhubla na 46 kg, spoluzaci a okoli mi to po prazkach az vycitali. Behem skolniho roku jsem tedy jedla trochu vic, ale stale jsem se hlidala (procitala jsem ruzne kaloricke tabulky-umela jsem je temer zpameti) a vahou jsem se ustalila tak na 50kg. Jenze prisly dalsi prazdniny a vse nanovo, nejmene jsem vazila 43, no proste des. Pak mi teda otec vyslovne pohrozil, ze jestli nezacnu normalne jist, tak jdu do nemocnice a ze o tom nehodla diskutovat. Tak u me skoncila etapa anorexie. Misto toho se ze me stala bulimicka. Zacala jsem jist strasne moc jidla, i jidlo, ktere jsem mela drive zapovezene..i presto, ze jsem casto zvracela, nekdy uz to neslo, tak jsem behem tohoto roku nabrala nejdriv na 60!!!kg, ted mam tak 56/7, nevim, uz se radeji ani nevazim..ale chtela bych zpatky tak 50kg. Je to vsechno hrozny a zbytecny. Jeste nutno dodat, ze pri vsem, at uz u any nebo u bul. jsem hodne cvicila a stale cvicim. A jen tak pro predstavu, merim 169cm. Nevim jak z toho ven, snazim se s tim prestat, ale bojim se, ze sama to nezvladnu. Kdybyste si chtel nekdo popovidat nebo se taky podelit o svuj pribeh napiste ***. Vsem vam drzim palecky:)