Potřebuju čas
Jo jo bulimie…to je muj nepritel kterej mě ale ovládá úplně hrozně moc..už sem byla jednou i u psychologa po vyšetření mojí psychiky zjistil že se bojim…bojim,ale čeho? ztloustnutí?mámy která na mě řve potom co zjistí že sem zvracela?..řekla bych že obou.Trvá to dlouho,nigdy me při tom ale nepřistihla až dneska..stála tiše před záchodem a čekala až skončim,pak tam přiběhla rozrazila dveře a s řvaním mě zbila…dobrá terapie určitě mi tak pomůže pomyslela sme si kysele..sem citlivka ,ale měla sem vztek neukápla mi ani slza!To se stalo u babičky,cestou domů bylo v autě hrobový ticho…jenom byli slyšet máminy vzlyky…Jak už to bývá anorexii vystřídala bulimie(nejsem zadna vyjimka) která trvá přes asi rok..budu chodit k doktorovi,dostanu prášky a budu cvicit uklidnujici cviceni..nechci jist jidlo je muj nepritel,ale dela mi poteseni a následne vycitky,který na záchodě snadno vyřešim…všechny holky co tu píšou lituju,lituju je stejne jako sebe…ted si tu vylévám srdíčko a slzy mi kapou na klávesnici..nechci jí polejvat abych mohla surfovat jak si mysli nekteri vtipalci o blondyne kterou já sem,jako v tom ftipu..:-)brečim nad vlastní hloupostí a lítostí..slzy prisli ale pozde už je pozdě,ale já se z toho dostanu,mám tu přeci svýho koníka kterýho ted kvuli tomu zanedbávám a taky kluka kterýho miluju..uplne prvni kluk do kterýho sem se zamilovala,bulimie mi ho nevezme!!!budu bojovat jako bojujete vy všichni…ještě že mám klidnýho rozumnýho chápajícího tatku pravej opak maminy…takže si držíme palce navzajem..prohrana bitva neznamena ze je prohrana valka bojujem dal…nejak taxe to rika ne?:-p