pořád dokola…
Ahojky všem…. každý den sem chodím a čekám na nové a nové příběhy od dalších vás…už jako kdybych na tom byla závislá jako na tom jídle…začalo to vše tím že jsem asi před čtyřmi lety chtěla zhubnout…když se mi to začlo dařit, začalo se mi to líbit čím dál víc….až jsem pomalu zklouzla k anorexii…pak se to ale najednou obratila a začala se cpát vším a pořád,jako bych chtěla dohnat všechno to, co jsem so odepírala předtím….ale když jsem byla hubená, bylo to moje nejšťastnější období..pak jsem přibrala…a dost,asi pres 15 kilo…nikam jsem nechtěla chodit…užírala se doma samotou a samozřejmě ji jen zajídala….to trvalo asi půl roku…pak jsem si řekla že to už dál nejde…každý den jsem si řekla že už to tak prostě nejde dál aslibovala si že další den už začnu s dietou…proto jsem den předtim do sebe prala všechno možný, protože jsem věděla, že zítra to už nebudu moct…nho hrůza…a pak když si ještě nějakou dobu říkáte dnes dietu ještě ne,tak pak ty kila naskakujou ze dne na den…pak se mi ale podařilo zase zhubnout asi 10 kilo….zase jsem byla šťastná,všude jsem chtěla chodit…nho ale jak říkám kolotoč ,zase přibrala…a zase ten samý scénář…a k tomu jsem ještě přidala zvracení….když jsem byla v nejhorším období,tak jsem třeba i zvracela 3x denně…nejhorší je, že přitom mám strašný pocit, že podvádím hlavně rodiče a tak…tak jsem si řekla že radši než zvracet, tak to v sobě nechat, jako za trest….ted jsem zase v obdobi kdy pořád myslim na jídlo a nevim jak z toho ven….přitom už se zdálo že to zase bude dobry…nevim jak z toho ven…nevim jak ten kolotoc zastavit…už chci být šťastná a ne se pořád zavírat doma a bát se aby mě někdo neviděl tlustou….všem kdo ma něcé podobného přeji šťastný konec…a hlavně pevnou vůli…. děkuji zavaše komentáře…moc bych si přála kdyby se nekdo ozval…děkuji