Kniha bez konce aneb jak to půjde s námi dál?
Ani nevím kdy to začalo bylo to asi někdy v deváté třídě nykdy jsem nebyla hubená vlastně vždy jsem měla nějaká ta kyla navíc. Při výšce 168 cm sem měla asi 70 kg ano je to hodně ale clastně jsem to nikdy nijak neřešila byla jsem docela spokojená. Ale nakonec se má kila stala posměchem některých mích spolužáků kteří mě začali jak se říká šikanovat a já byla docela smutná a řekla jsem si že s tím něco udělám a tak sem začala jubnout nejdříve se omezovat v jídle a pak jsem asi týden přestala jíst úplně. Ale nakonec jsem to vzdala. A tak sem se nakonec dostala až na nejakých 75 kg. Byla zima a já s mojí rodinou sme jeli na hory bylo to super užívali jsme si ale mojí nevýhodou byly teplé večeře kteé jsem ani doma neměla a tak když jsem si po horách stoupla na váhu ukazovala neuvěřitelnách 78 kg. V té době jedna moje kamárda zhubla a tak jsem si v tu chvíli kdy ručička ukazovala tu hroznou váhu řekla a dost musím s tím přestat. A tak jsem se do toho dala. Začala jsem každý den cvičit radikálně jsem omezila svoji stravu a s každým odstraněným kilem jsem se cítila lépe a lépe. Ale jamile jsmem si stoupla na váhu a zjistila že se ručička posunula špatným směrem tak sem propadala do naprosté úzkosti. Pamatuji si jak jsem jednoho dne šla do sklepa a najednou z ničeho nic jsem si sedla na zem a začala brečet protože jsem moc tlustá. Bylo léto a my jsme se s rodinou rozhodli že pojedeme na zámek. Dojeli jsme tam a vše bylo super ale najednou jak jsem procházeli tak se mi udělalo zle naši mi dali napít ale já i přes to omdlela když mě probrali řekla jsem že je vše v pořádku ale sotva jsem přešla do druhé omdlela jsem znovu a bylo to docela dlouhé asi 2 min. Naši o mě meli samozřejmě veliký strach ale já jsem po příjezdu domů prostě musela jít cvičit, protože kdybych nešla tak vše přiberu spátky a to jsem nemohla dopustit. Postupem času si mého zhubnutí začalo všímat i okolí a já se cítila čím dál lépe. nakonec jsem se dostala až na 62 kg ano asi každá z vás řekne že je to hrozná váha že vy máte 45 a připadáte si tlusté ale věřte že já sem se poprvé cítila opravdu bobře ale bylo to tehdy. Tehdy jsem před sebou měla tu odporně tlustou holku která měla těch 78 kg. Zašli jsme proto a mámou do obchudů a já si nakoupila ůplně nový šatník a tehda jsem už přestala hubnout teď toho tak trochu lituji že jsem nešla ještě dál. Čas plynul no a já si žila s těmi 62 kg jednou jedinkrát jsem měla 61 ale to se mi už nepodařilo pohybovala jsem se vždy mezi 62 – 65 kg. Nasadila jsem takovou tu chvilkovou dietu a váhu jsem si držela a byla jsem v pohodě ale postupem času jsem si začala uvědomovat že nejsem taková jaká jsem chtěla být že nejsem tak pěkná jak jsem chtěla být že mám až příliš mnoho tuku na sobě. Ani nevím proč jsem se rozhodla asi před 2 měsíci dál hubnout ale je to tím že nesnáším svě tělo sem si odporná nedorážu se svléknout ani do plavek tak přece nemohu žít. Ale šlo to docela dobře byla jsem na tom úplně dobře a hubnutí mě šlo skvěle a já se opět dostala na váhu 62 ale musím uznat že v těch 2 měsících jsem si udělala párkrát pauzu. Ale dnes se to stalo normálně sem se nasnídala a pak sem si dala oběd a po obědě bylo vše v poho váha dobrá ale když jsem se vážila před tím než si dám nebo nedám večeři tak jsem zjistila že jsem 0,5 kg přibrala bylo to hrozné začala jsem padat do takové té úzkosti a z ničeho nic jsem snědla gumové bombóny zmrzlinu a nakonec jogurt a brambůrky ale co teď. Mám to vyzvracet váha je už o celé kylo větší. Tehdy když jsem se snažila hbnout jsem zkusila jen jednou zvracet ale prostě na to nejsem nešlo mi to a tak jsem toho pro jednou a naposled nechala. Ale teď jsme v jiné situaci celé ty dny odříkání jsou v háji prostě jsem totálně zklamala nedokázala jsem udržet vůli. A co teď? Nakonec mi nezbývalo nic jiného než jít na ten záchod avyzvracetto. Když jsem pak šla do koupelny uvědomovala jsem si rpoč to vlastně dělám abych měla o 1-2 kg míň? Modelka ze mě nebude tak proč ale to je asi otázka pro každou z nás proč podstupujeme něco takového ano chtěla bch normálně jíst neohlížet se nad tím kolik kalorií a tuku to má ale proč větčina z nás do toho kolotoče spadne? Nikdo neví co bude se mnou ani s vámi ale velice by mě to zajímalo asi budu dál držet hladovky abych měla tu ,,vytouženou´´ postavu. Ale co bude vytoužená? Když si počtete v pár příbězích zjistíte že jste chtěli jen trochu zhubnout na tu ,,vytouženou´´ váhu ale pak ta vytoužená klesala na míň a míň. Vím že na tom nejsem nejhůž je tu spusta holek co jsou na pokraji smrti a tak vlastně nevím kam chci jít. Řekla jsem si že zhubnu na 62 ale jak vidím tak mi to nestačí a pokračuju na 60 ale co jsou to dva kg? Nic na těle to není poznat ale pro mě je to moc tak na 55? a Budu mít tu pěknou postavu při 55? A co když ne tak půjdu ne 50 a tam doufejme zkončím . . .