**Jsem jedna z vás**
Zdravím všechny čtenáře a čtenářky tohoto příběhu Jmenuji se Bára a je mi 16 let.Chodím do prvního ročníku na Gymnázium.Rozhodla jsem se,že sem zveřejním můj nynější pohled na svět a jak vše okolo sebe vnímám.Vždycky jsem byla pohodová holka co se usmívala na svět měla plno přátel a taky super rodinu!Řekla bych,že ve společnosti jsem oblíbenou osobou,která miluje lidský kontakt.Ve svých 13 letech vím,že jsem vážila 48 kg.A to jsem poprvé začala řešit svou váhu.Odjela jsem tenkrát na 14-ti denní tábor,kde jsem jedla minimálně..samozřejmě váha šla dolů a já byla spokojená.Ale nevydrželo mi to dlouho a opět jsem kilogramy nabrala.Zhruba před 5 měsíci jsem vážila 54kg při výšce 157cm.A v té době jsem si začala všímat poznámek ostatních na mou postavu..nejprve mi to říkala paní učitelka na biologii,která mi říkala že jsem oproti mé matce tlustá!na povrchu jsem nedala nic znát,ale ve skrytu duše mě to co říkala bolelo!Konečným slovem byla má o rok mladší spolužačka(řekla bych,že je teda při těla),která o mě prohlásila,jestli nejsem těhotná,že jsem nějak přibrala.A tím to vše začalo.Začala jsem radikálně hubnout a vše jsem chtěla omezit.Ted vážím 45kg při výšce 160cm..padají mi vlasy,mám nízký tlak,neustále je mi zima,mám horší výkony při sportu…ale hlavní je že jsem hubená!Když nad tím tak přemýšlím,tak jedna půlka mé hlawy je furt ta stará Bára,ale ta druhá je hlas anorexie co mě ničí svými pokyny.mrzí mě,že svou nemocí ovlivnuji mnoho lidí,kteří mě mají rádi.Mrzí mě,že všem svým chováním ubližuji..a tímto oznámením se chci všem veřejně omluvit,hlavně mé mamince,která se trápí asi ze všech nejvíc!Jinak bych chtěla poradit všem holčinám co nejsou spokojené se svou postavou:jestli budete chtít hubnout,zachovejte si prosím u toho i Váš rozum,já to neudělala a dopadla jsem tak,že dojíždím na psyhiatrii,rodiče mě neustále kontrolují,jestli jídlo neschovávám,na disco mě nepouštějí,abych tancováním nezhubla…atd..tohle byste chtěly??