Já taky..
Ahojky!Už dlouho navštěvuji tyto stránky a musím říct, že mě opravdu šokovalo kolik holek trpí ppp..je tu skoro 1200 příběhů a to sem určitě nepíše každá.. Já sama jsemtrpěla(bojím se napsat minulý čas)bulimií 4roky..Bojím se proto,protože momentálně jsem vydržela dva týdny nezvracet a ještě z toho nejsem úplně venku. Moje váha nebyla nikdy moc vysoká,vždy se pohybovala kolem 55kg na 167cm..jenže jako většina bulimiček jsem zkrátka toužila po dokonalosti… Jsem typický případ bezproblémové holky…studuji VŠ,ve skole vzdy same jednicky,premiant tridy,hezka chytra holka,mam kluka uz 5 let a je bezvadny,hodne kamaradek,penize mi taky nechybi…jen ta postava by mohla byt malinko lepsi…rikala jsem si.. No jo jenze jak to udelat,kdyz doma je vecne plna lednice,muj pritel patri mezi ten typ lidi,co nepriberou ani kdyby chteli,je stihly ikdyz ji jako maly cirkus…navic kyz jsem s nim chodime na vecere,zmrzlinu apod..tezko se odolava a kdyz jidlo je tak dobre.. Jedno leto,to se nasi zrovna rozvedli jsem zjistila,ze jsem pribrala na 57kg… Hruza!!Nemohla jsem se na sebe ani podivat,navic co tomu rekne okoli,ze slecna dokonala,neni uplne dokonala a ma par kilo navic?Jenze v te dobe jsem mela zrovna narozeniny,znate to,oslava,dort,zakusky,chlebicky,sampus..vse jsem snedla ale ty vycitky.. Tenkrat jsem poprve zvracela..bajecny pocit..vsecky dobroty jsem ochutnala,snedla a tedka mizi ve WC,ja mam pocit prazdneho zaludku,nic se neulozi a muzu si jit dat nasup!!!Parada! Jenze tato parada se zacala opakovat cim dal casteji..nejprve jsem zvracela dvakrat do tydne pak uz kazdy den a nekolikrat.. Nehubla sem,ale stacilo mi ze jsem nepribirala a jedla hory a hory jidla.. Vzdycky jsem se na to tesila,na to jak vyjim lednici,na ten pocit moci na sebou,jidlem.. Kdyz jsem byla u pritele,nezvracela jsem,ale zacala jsem pozorovat ze pokud jsem u nej byla delsi dobu…treba dva dny,zacala jsem byt nervni a zacali jsme se hadat..ted vim proc.Byla jsem nervozni ze se nemuzu jit vyzvracet(meli zachod blizko kuchyne a slyseli by to)a nemuzu se prejist a musim jist normalni porce.. Milovala sem pocit byt sama doma a zacit hodovat.. Ptate se proc jsem „skoncila“?Nevim co se to se mnou stalo,ale prestalo mi jit se vyzvracet..ztratila jsem davivy reflex..kdyz se naklonim nad WC NEJDE TO!!Strcim si prsty temer az do zaludku a NIC!Myslim ze je to tim,ze si telo „zvyklo“na pocit prstu v krku a uz to nevyvolava zvraceni.. A tak jsem byla donucena parkrat v sobe tu smesici vseho mozneho jidla nechat..citila jsem jak se na me uklada.. Ale na druhou stranu jsem si pak sakra rozmyslela co snim a co ne,protoze sem vedela,ze ven to proste uz nedostanu…a to mi pomohlo. Projimadla jsem nikdy nezkousela,protoze miluju pocit „kontroly“nad vlastnim telem a kdyz si date projimadlo,neni to jako u zvraceni,ze skoncite kdy chcete,ale to pak treba prosedite cely den na WC a nevite kdy to skonci.. Zacinam si uvedomovat co vsechno mi bulimie brala a jak me zmenila.. Dneska vim,ze nechci mit zkazene zuby(ty nastesti jeste nemam),nechci byt obet kalorii,smrdet od zvratku,davit se,nicit zaludek,schovavat se na WC…to neni zivot,to je hon od prejidani k prejidani.. Nevim jestli zase nezacnu,to nevi asi zadna z nas,ktere jsme „skoncili“..jen vim,ze cim dyl nezvracim,tim tezsi pak bude zacat-hodit za hlavu ty dny,kdy jsem byla „normalni“a zase do toho spadnout.. Ja doufam,ze vydrzim!!!Ikdyz treba priberu,muj pritel me kvuli tomu neopusti,kamosky teprv ne a dokonalost?Hezka vec,ale za to mi nestoji.. Zatim o tom nikdo nevi..umela jsem to vzdy hodne dobre skryvat a neprezila bych kdyby se to dovedela treba rodina nebo pritel.. Holky vam ostatnim,co vie o cem pisu,preju strasne moc sily a pevne vule,vydrzte aspon par dni,dejte telu oddych od vecneho daveni a drazdeni zaludku…jsem s vama..