Já ne, ale ona v tom lítá:-(

Achojky všichni, už strašně dlouho znám a chodím na tyto stránky, ale ještě jsem neměla důvod sem psát. Ovšem to se změnilo! Je mi 18 a jako každá holka chci být krásná a štíhlá, zkusila jsem bulimii, ale nejsem asi na to ten typ člověka, který by takhle mohl žít, takže jsem toho nechala, naštěstí! Ale tento víkend jsem zjistila nemilou věc. Moje nejlepší kamarádka se mi svěřila, že má bulimii už asi sedm měsíců. No svěřila, spíš na to přišla její mamča a potom to řekla i mně. Nevěřila jsem vlastním uším. Nikdy bych to do ní neřekla. Ona nikdy nebyla extra štíhlá, prostě normální váha (asi 58 kg na 165 cm – prostě OK) a navíc je ještě hezká a nemá to zapotřebí, kluci na ni vždycky lětěli:-) Všimla jsem si, že nějak zhubla, ale ona byla vždycky strašně aktivní ve sportu atd., takže mi to ani nepřišlo. Ale jak to, že jsem si ničeho nevšimla? Když teď zpetně nad tím uvažuju, tak opravdu ve škole chodila často na WC, hlavně po vydatné svačině. Jak to, že mi to ale neřekla? Vždyť jsme nerozlučná dvojka, víme o sobě navzájem úplně všechno, tak proč mi do háje neřekla, že má problém? Vždyť ví, že se na mě může kdykoliv spolehnout a já ji vždycky pomůžu! Drž se, nenechám Tě v tom!!!!! Mějte se krásně a nevzdávejte to. jullia*