Byla jsem na pokraji pekla…
Ahoj i já se s Vámi podělím o svůj příběh, který naštěstí skončil happy endem a o kterém nikdo neví…….. Když mi bylo 23 let bláznivě jsem se zamilovala do jednoho kluka, chvíli jsme spolu chodili, ale on to pak skončil. Byla jsem z toho tak nešťastná, že jsem zhubla 5 kilo a z původních 62 kg při 164cm jsem vážila 57 kg. Zklamání vystřídalo nadšení a já měla pocit, že ten rozchod měl aspoň nějaký smysl. Na svoji novou váhu jsem se ale bohužel psychicky upnula, každé ráno jsem se vážila nahá na váze, aby tam nebylo ani deko navíc a bála se normálně posnídat, abych nepřibrala. Moje vůle byla ale slabá a jak jsem se z rozchodu vzpamatovala, tak jsem se vrátila na původní váhu. První co jsem udělala bylo, že jsem si koupila koktejl na hubnutí. Ale po jeho požití mi bylo nanic. Poprvé jsem zkusila zvracet, bylo to šílené, nešlo to a do dneška si to pamatuji. Když jsem se to ?naučila?, začala jsem to dělat pokaždé, když jsem měla výčitky svědomí z přejedení. Strašně jsem se za to styděla ? a stydím, připadala jsem si jako čuně a k tomu jsem si uvědomovala, že někde na světě lidé umírají hlady, že rodiče na moje stravovací manýry tvrdě vydělávají a já to hážu do záchodu? Hltala jsem články o PPP a měla jsem strach, že se to zvrtne ještě víc. Má váha byla pořád stejná a já si řešila dietní prohřešky nad záchodovou mísou. Ani nevím přesně, kdy a jak přišel ten impuls, kdy jsem se rozhodla, že s tím skončím. Pochopila jsem, že jediná cesta je naučit se mít ráda taková jaká jsem. Mám pár faldů a naučila jsem se je mít ráda. Začala jsem se více sexy oblékat a udělala jsem ze svého nedostatku přednost. Schválně se před přítelem natřásám a opěvuji svou sexy postavu (60kg) a on mi to asi i uvěřil, protože se mu líbím taková jaká jsem. Být sexy totiž znamená mít ?sexy? povahu, a to se pak ztratí i nějaké to kilo navíc. Teď jsem navíc začala chodit do břišních tanců a tam jsou faldíky velmi žádoucí a jak nám řekla instruktorka: ?Pokud se nemá na břiše co třepat, není to ono??. Vím, že jsem byla na pokraji pekla a vím, že jsem udělala rozhodnutí na poslední chvíli. Trápila jsem se víc jak tři roky, než jsem našla cestu. Holky, vy které jste teprve na začátku tohoto šílenství, vzpamatujte se a naučte se brát takové jaké jste. Vy, které jste v tom až po uši, jděte hned k doktorovi, není to žádná ostuda, ale vaše jediná šance. Máte naději!