Bulimička

Po čtyřech letech jsem ten fakt sdělila nezávisle na sobě třem lidem, které dlouho znám.. Byly vyšokovány všechny tři… má nejlepší přítelkyně asi ( 11 let ) nejvíce… Ovšem stačilo je ujistit, “ že na tom pracuju „. . . A od toho dne ( je to asi měsíc ) se mne už nikdo nezeptal, jestli se něco změnilo.. to je to, co nechápu víc, než svojí bulimii.. já bych nedala pokoj, dokud bych svou kamarádku nedovlekla k odborníkovi, poté, co se svěří.. jenže já jsem asi tak perfektní, že mi prostě nevěří, že mám taky problémy a jeden docela vážný problém…. Asi to znáte.. je mi 27 let a za poslední 4 roky jsem se nepohla nikam… to že je můj život neustále v proměnách ( rozvod, stěhování, zase stěhování, ženatý přítel, jeho rozvod – teď někdy a po roce , vidina dalšího stěhování, třetí změna zaměstnání za posl 3 roky) tomu rozhodně nepřispívá, to vím.. Mám toho dost. Ale nevím kudy z toho ven. Poslední měsíc je všechno horší, přejídací záchvaty trvají i několik hodin nebo prostě bojuji průběžně celý den..k tomu fakt, že prostě v sobě neudržím žádné jídlo, ani zdravé ani nezdravé, jsem schopná zvracet už i špenát a to mne děsí… .. přesně se v tom zrcadlí komplikace už v tak dost složitém partnerském vztahu… který mi v tomto rozhodně neprospívá.. co teď.. UMŘÍT NEBO UZDRAVIT SE ? mám v sobě spoustu zakopaných psů a jen jednu lopatu…. Držte mi palce, prosím… já zase budu držet pěsti Vám. Je nás víc, než dost, přeci to jednou vyjít musí … vyjít z toho ven !