Archive for category: Můj příběh

Mam 14 rokov,170 cm a teraz momentalne vazim 47 Kg.Pred niekolkymi mesiacmi som vazila 53 Kg, ktore som nabrala cez vianocne prazdniny a tiez som si mysliela ze moja vaha je idealna.Toto vsetko sa vsak rozplinulo jeden den ked mi kamaratka, ktoru som nevidela cele vianocne prazdniny powedala ze som riadne pribrala.Keby mi to povedala iba ona a uz nikto iny mozno by som s chudnutim nikdy nezacala ale zacalo mi to hovorit coroz viac a viac ludi.Velmi mi to ublizovalo ale rozhodla som sa ze zacnem s tym daco robit.Najprv som sa len trosku obmedzila v prijimani jedla ale neskor ked mi niekolko mi niekolko mojich spoluziacok zacalo vysmievat ze som pazrava tak ma to uz celkom zlomilo.Zacala som brutalne chudnut.Najprv som schudla na 50 Kg vtedy som bola so sebou velmi stastna ze sa mi to podarilo a myslela som ze narazky na postavu a pribratie a pazravost prestanu.Ale mylila som sa.Narazky na postavu,pazravost a pribratie neprestavali ba dokonca sa u niektorych ludi coraz viac a viac stupnovali.Potom som zacala znova chudnut.Najprv som schudla na 48Kg a viem ze som bola strasne nestastna pretoze sa mi nedarilo schudnut viac.Tak som sa rozhodla ze budem jest len 1 krat za den.Toto vsetko som robila niekolko tyzdnov az sa mi podarilo schudnut na 44 Kg.Avsak toto si uz moja mama vsimla a zacala ma spolu s otcom nutit do jedla.Pribrala som znova tych tazko stratenych 5 Kg!Neskor som vsak prisla na to ak osa jedlu vyhnut.Zacala som aj vracat.Teraz v suucasnosti mam 47 Kg a nejde mi skoro vobec schudnut.Ako velmi sa nenaavidim!!Nemozem sa ani na seba pozret!Citim sa tak strasne tucna!Nemozem sa toho strasneho pocitu zbavit mam velke depresie, navaly placov byvam velmi, naladova, stratila som uz mnoho priatelov.Zatial si len jedna moja kamaratka uvedomila co vsetci a spolu s nimi aj ona sposobili.Teraz sa mi snazi nahovorit ze som strasne moc chuda,za som anorexicka ale ja viem ze to nie je pravda.Tak velmi sa nenavidim,viem ze som tucna a uz ma nikto nepresvedci o opaku!Mali si to vsetci uvedomit vtedy ked s tym zacali!Ostatni si to este neuvedomili.Ale ja som si povedala ze im este ukazem! Nevzdam sa svojho ciela a schudnem na 40 Kg na ktore sa pokusam uz 2 mesiace schudnut!Teraz sa uz neda vratit spat.Uz je na to moc neskoro.Viem ze by sa s tym este dalo neco robit ale ja sa nemienim vzdat!!!Neviem vsak ci mam niektoru z tychto chorob(anorexia, bulimia).Budem velmi rada ak mi napisete na co vlastne trpim a co si o tom vsetkom myslite.Vopred vam dakujem.Stanka

Jsem presvedcena,ze sebeposkozovani(a to ruzneho druhu)jde v ruku v ruce s PPP!Sama sebe se ptam,co drive resit?Co je horsi?Co je dulezitejsi?Budou tomu psych.rozumet?Co okoli? Jsem blazen?Cvok?Budu zase normalni? Chtela bych se s vama podelit o cast meho pribehu venovaneho sebedestrukci… ?kdyz se o tom dovedela rodice,jejich první slova byla:?proc?Jsi uplne pitoma ci co?Proc to delas???Okamzite mi to vysletli!?A ja se slzami v docích pipla:?nevim,ale uklidňuje me to!? Jiste mi date za pravdu,ze je nemozne vysvětlit něco,co ani nevite proc delate!Ale ti druzi to CHTEJI znat!A vysvětlovat jim to hodiny?Nepochopi to?nikdy!Prece bolest vsem liem prinasi utrpeni,ale me slast!A to utrepni?bylo znakem,ze něco citim!!! Ja s tim zacala v zime 04,bylo mi 17,nosily se dlouhe rukavy,mela jsem psych.problemy,v hlave tisice myslenek,hlasu,výčitek,pocit hnusu ze sebe samotne?jak to prehlusit?Jak tu psych.bolest poslat do haje?…fyzickou bolesti..parada!Ta euforie,ten klid,to uvolneni?a znovu!Jeste!Jeste vic,ještě hloubeji,ještě vice krve!!!Z 5ti zarezu,bylo 100,200..cela dlan,zapesti az nad loket?litko?bricho?pamatuji se,ze když jsem byla mala,mlatila jsem se pravítkem do dlane a chtela jsem aby mi natekla ruka,aby me to bolelo.Taky jsem si kapala zhavy vosk na ruce?Bolest se mi libila! Pak to byl plastovy nuz,když jsem si poprve rozřízla kuzi a videla krev,byla jsem nadsena! Jde to!Prisla jsem na to!Objev stoleti?pak normální nuz,později vsechno co reze-sklo z cesty,hřebík, spendlik,klic,kruzitko,jehla,rozbita flaska,ostry kamen?ale nejlepší byla ziletka!To byl muj favorit?moje vynalézavost byla ale velka!Nezustala jsem ?jen?u toho rezani,slo to dal-pichala jsem si do zil jehly,polivala ruce varici vodou,pila savo,mlatila se do bricha,do obličeje,hlavou do steny,jedla jsem všelijaké nezname i zname bobule co jsem nasla nekde venku,jedla zkazene potraviny a chtela,aby mi bylo spatne,zkousela jsem zvracet,trapila se hlady(PPP),jako alergicka na bodnuti hmyzem jsem schvalne chodila k temto potvurkam,dráždila je a pak prisly prasky,nevim kolik jich bylo,byly ruzne-antipsychotika,antidepresiva,uklidnujici,brufeny,paraleny?od mamy i svoje!A to vse zapite vodkou!Uz ani ta vnitrni bolest nesla prekrycet tim rezanim,ja to chtela vsechno zaspat!Spat,nic uz necitit!!!Touha po bolesti,touha něco citit přehlušovala vsechno ostatní!Sebedestrukce byl muj život!Chtela jsem stále vic a vic!Myslenky na sebevrazdu? Ale jsem srab!Nejdrive jsem tohle vse delala jen když mi bylo hodne zle,pak když me někdo nastval-ne snad proto,ze jsem byla na ty druhé nastvana,ale ta zlost se vždy obratila na ME! Ja se nenavidela,ja si potrebovala ublizit,ne druhym!Pak jsem tohle zacla delat i jen z nudy? Zadny pratele,zadne plany,jen samota,hrozna samota,strach,nuda a nekonecna úzkost! Ale ja NEJSEM blazen rikala jem!I když podle druhych?oni to nikdy nepochopi!:(S lidma kteří to neznaji se neda mluvit!Chcete se jim sverit,ale ono to nejde,pac jim to nejdříve musite vysvětlit a jelikoz to nepochopi,tak se pak citite ještě hur!!! Ja sama sebe nechapu,jsem si odporna a plna nenavisti k sobe!Nenavidim sve telo! Ani jsem netusila,ze nejake sebeposkozovani existuje?nevedela jsem co to je..tohle byl jen muj způsob,jak si pomoci,jak si ulechcit život?.jak prezit!Nyni vim,ze to je zavazna nemoc,která se musí lecit.Byla jsem proto několikrát hospitalizovana?od ledna se drzim!Naposled jsem byla v Bohunicích v Brne a tam jsem proste NESMELA jinak by me vyhodili?ale ja jim chtela dokazat,ze na to MAM!Zvladla jsem to,povolilo to!I když myslenky stále na to mam,chci to udelat,chci si způsobit bolest,planuji,toužím,mam predstavy o vlastnim utrpeni,o bolesti!!!Ale jsou to uz jen ty myslenky a ty nic neznamenaji!Dobre vim,ze uz NIKDY nesmim,je to zavislot jako třeba na alkoholu!Alkoholik se uz nikdy nesmi napit!Jen ta predstava?uz nikdy?me desi!¨ Chce to najit si nahradu,program,kamarady…! Ted to nedelam hl.kvuli sobe,ale i rodicum!Nesnesu aby se rodice trapili!Uz tak jsem jim dost na obtiz!A ja?Nechci dalsi jizvy!!!Hran.porucha osobnosti(moje diagnosa,ale ja na diagn.moc nehraju!Ono je jedno co vam MuDr.prispendli a hl.to neznamena,ze jsme neco mene nez ti „normalni“!) je potvora,je to stvura ktera ve vas je a hloda,hloda do morku kosti! A jizvy?Jsou…ale uz jsem se s nima smirila,jsem to ja! At se koukaji?vsak co?u anginy boli člověka v krku?u tehle nemoci se clovek reze a sebepoškozuje!A u PPP to neni jinak! Clovek tolik nechce ublizit druhym,ale sobe ublizuje dvojnasobne!Ale proc?Proc se nemame tolik radi?Proc mame tak silnou potrebu si ublizovat?Nemyslim,ze jsme sobci kteri mysli jen na sebe!Myslim,ze az prilis myslime na druhe a samolaska jde do ustrani…a pri tom ona je tak dulezita!!! Chtela bych vas povzbudit,ze vse jde zvladnout!Ale musite mluvit!!!Mluvte s kockou,mluvte sama se sebou,mluvte s pritelem,s rodici,mluvte s odborniky?mluvte co mate v sobe!Dejde tu bolest ven,radeji rozbite talir,trisknete dverka nez si ublizovat!Ja vim jake to je,je to PEKLO,mate stále ?hlad?po bolesti,uvnitř vas to krici,krici,ale NIKDO neslysi vase volani!!!Neni to o tom aby byl clovek zajimavy a boli to,když si to někdo prave takto vylozi! Nedky pomoci rezani(ppp) clovek mluvi?a prosi o pomoc?ale zkuste mluvit,vypsat to ze sebe! A ne do sebe?!!!Prisla jsem na jednu věc:jiste uz poznate,kdy to na vas jde(chtit se porezat,zachvat),kdy jste ?toho?plni a kdy musite!Tlaci to ve vas a vy to musite pustit ven protože mate pocit,ze vas to napeti roztrhne!Ja jsem v sobe citila vždy hrozny napeti?a me psycholožce jsem to takto popisovala.Pozdeji jsme prisly na to,ze chce jen chvili vydržet!Vydrzet ten ?vrchol?! Ja jsem byla ale přesvěcena,ze to musi vybouchnout,když to nepustim-porezanim(nekdo treba prejedim se)-ven. Ale omyl!Ono to nebude donekonečna tlačit!Za chvili to prejde?povoli to?jen tech „10“ minut vydržet!Zatnout zuby,zabavit se,vybehnout ven,jit na kolo a slapat,slapat…a po chvili zjistite,ze je lip!Ze uz nemusite tak moc to udelat..ze uz to je pryc!Odeslo to jako bourka! Jasne,bourka zase prijde,ale když zkusite ten ?vybuch?vždy oddalit,pockat?odejde!Nevybouchne!I kdyz jste presvedceni ze urcite ano! A pak uz ta bourka nebudes prichazet každý den,ale třeba jednou za dva tydny,pak jednou ma mesic,pak jen při vypjatych situacích?.a postupne zjistite,ze to jde!!!Ze uz umite jinak zvladat tu situaci!Nekde jsem slysela,ze je dobře aby jste to rekli priteli nebo nekomu doma komu verite,ze to na vas jde!Chytne vas,obejme a bude drzet nez to odejte!Porvete se s nim,bite se,kricte?ale on(třeba pritel,kamaradka) vas neda!Vim,je tezke nechat nekoho priblizit k vam,k te spine,k tomu hroznemu člověku co vsem jen ublizuje?bojite se,ze se z vas pozvraci,utece,ale nechte si pomoci!Samy to jen tezko zvladnete…a odbornik neni naskodu! Take je dobre-kdyz chodite k odbornikovi-jen tim klubickem problemu nekutalet=jen neplkat!Ale najit to jadro problemu a odmotavat jednu nit za niti!Resit jednu vec za druhou! Protoze nikdy neni jen jeden problem-treba jidlo-ale je v tom daleko vic!A na vic,problemy s jidlem(sebeposkozovani),to je jen dusledek toho opravdoveho co vas tizi!Chce to jen hledat a obrnit se trpelivosti! …cesta je dlouha,zda se byt nekonecna,plna bolesti a utrpeni…ale vite,co ceka viteze tohoto maratonu???ZIVOT! A rozhodnuti pro neho,to je svoboda!!!! Hodne sily!!! Vase Rachelinka:) ICQ:213-086-284 …jsme andele s jednim kridlem a proto,abychom mohli letat potrebujeme toho druhého! P.S:Prosim,nemate nekdo nahodou kontakt na nejakeho psychologa,psychiatra z okoli Jicina,Hradce kdo by rozumnel???

Ahojky HOLKY!!! Chci Vam napsat svuj pribeh. Uz jsem sem jendou psala, je to uz asi rok. Trpim A asi uz 1,5 roku. Kdyz jsem zacla hubnout, tak jsem zhubla strasne moc-nejedla jsem a denne jsem makala na rotopedu. Pak jsem zacla chodit s jednim muzem, ktery me jakztakz z A dostal, vysvetlil mi, ze chlapum se libi zenska-zadek, prsa, boky. Ne vyhubla tela. Zacla jsem jist, i kdyz jsem trochu jeste mela vycitky…No a vztah uz neni jako driv, spis bych rekla, ze je uz ztraceny, ale ja to chci ukoncit…to je zase jina vec. Jen chci rict, ze proste v MEM ZIVOTE NASTAL NEJAKY PROBLEM-OPET PARTNERSKY, JAKO TENKRATE, KDYZ ME OPUSTIL TAKE JEDEN KLUK A JA ZACINAM TENTO PROBLEM OPET RESIT TIM, ZE HUBNU….UZ JSEM ZASE ZHUBLA..NEKOLIK CM…Vejdu se do jeansu, do kterych jsem se vubec nemohla nedavno navleknout a ted je nosim, mam radost a porad se zase na sebe divam a zacinam opetr trpet patologickym strach, abych zhubnute kg opet nenabrala…nesportuju, protoze kdyz jsem sportovala, tak jsem mela vetsi, mnohem vetsi chute a hlad, coz je logicke…takze nic nedelam, ale chodim na dlouhe rychle prochazky mestem a jim o polovinu mene, nez by zena mela jist…takze kg jdou rychle dolu, navic jsem dost vybavena svalovou hmotou…takze…zatim nikdo nic nerika, ale ja uz to vidim, jak mi zase lezou zebra, kosti,….PROC SE KVULI CHLAPUM TAKHLE TRAPIME?…NEKOLIKRAT JSEM SE CHTELA VYLECIT…ALE VZDYCKY AT PRISEL PROBLEM JAKYKOLIV, OPET TO RESIM JIDLEM…:o(… Drzim Vam palecky, at boj at uz s A nebo B, VYHRAJETE NADOBRO!!! HEZKY CELY DEN PETULA

takze nevim jak zacit…no proste se chci sverit se svym pribehem…vyzdycky sem zavodne sportovala a vsichni mi chvalili moji vytrenovanou postavu,chodila sem na plavani a vsechno bylo v pohode,ale sem se divala na ty hubeny holky vsude kolem me v plavkach a najednou mi zacly pripadat hrozne odporny moje nohy,zadek..merila sem 163cm,vaha 45..nikdy by me asi nenapadlo o tom premyslet nebyt toho ze ve tride se jedna z mych nejlepsich kamaradek malem anorexii zabila,porad sme o tom mluvili ze nechapem jak do toho mohla spadtnou,ze je to u plnej nesmysl zacit takhle hubnout..atd.za nejakou dobu sme si vsimly ze nase dalsi kamaradka z party zacla podezrele casto chodt na spinning,nejedle obedy ani svaciny,a z dzin ji zacli lezt kosti..a dalsi holka zacinala hubnout,moje sestrenka se stala bulimickou..bylo toho na me moc..mama byla rada ze jeste ja sem rozumna,jenze to nevedela ze ja se taky zacinam topit v tom bludenm kruhu..do skoly sem prestala nosit svaciny jen jablko,z obedu sem se vykrucovala,za chvili na dziny plandaly,pri sve vysce 164cm,40kg sem si furt pripadala tlusta,ta prvni kamoska co spadla do anorexie si samozrejme vsimla ze se neco deje,nak sem to zakecavala a shcvalne sem pred ni snedla naky jidlo,samozrejme pak nasledovala hladovka…ale rodice si toho zacaly vsimat..najednou mama zacla pravidelne varit vecere,byla sem na vzdycky hrozne nastvana,vse se provalilo kdyz sem byli u tety a ta do me zacla jako jeden z dalsich 100lidi hustit jak sem strasne hubena co se deje..od ty doby sem se musela pravidelne vazit pred rodicema a pribirat nejdriv mi bylo ze me zle jak tloustnu jak becka,ale dyz sem se dostala na vahu 48kg a vysku 165cm,uvedomila sem si ze sem byla jen krucek od zhrouceni se ,to sem jeste vynechala ze sem pravidelne doma 2hodiny musela cvicit,jinak bych se zblaznila…od te doby ubehl rok sem na jine skole,jiny kolektiv,ja sem v poho jim vse na co mam chut,cvicim a nikdy sem nebyla se svoji postavou tak spokojena jako ted se svyma 50kg a 165cm se citim skvele..nedavno sem objevila fotky na kterych sem v dobe anorexie a zvedl se mi z toho zaludek,tak co teprv ostatnim a klukum kvuli kterym hubneme???___!!!!!!tim ze drasticky zhubneme ne jen ze nezeskrasnime naopak!vzdyt zivot je tak kratky tak proc si ho jeste vic kratime takovyma kravinama??!!:-(a nejhorsi a opravdu smesne je ze moje teta je ted anorekticka a vzdalena pribuzna bulimicka a obe maj deti…chce se mi ztoho az brecet..preju vsem hodne stesti,at se z toho vsichni dostanete,je to hroznej sajrajt a nam to za to nestoji!taky sem byla zaslepena ale ted se mi oci uz otevrely a ja vim jak je to smesne a hloupe,tak si vemte priklad!HODNE STESTI!

ahojda slečny, nedávno jsem Vám sem psala. Byl to ten příběh o mně a o mém příteli. Když jsem to psala, tak jsem byla šťastná , protože jsem byla zamilovaná. A ještě jsem si namlouvala, že problémy s jídlem ještě nejsou zdaleka za mnou. V poslední době trpím trochu nespavostí. To mi trochu přihrálo k tomu, abych se nad sebou zamyslela. Vždycky jsem si myslela, že hubnutí je skvělé, Že hladovkama vždycky uspěju. Vždyť to přeci není tak těžké vydržet týden nejíst a pak být o šest kil lehčí. Za tu cenu hladovění to stojí. Hooodně jsem se unáhlila. Začla jsem si dávat věci do souvislostí. Ve 14 letech jsem měla 73 kg, v 15 zhubla na 55 kg, jenže potom se mi váha vyhoupla na 65. Chvíli jsem si jí držela, ale potom jsem opět zhubla na 59 a váha vyskočila na 70 KG!!!!! Namlouvala jsem si, že jsem přes deset kilo ztloustla po antikoncepci. Kdepak!! přestávám si už něco namlouvat, svádět to na jiné věci, snažím se otevřít oči a rozhlédnout se. Uvědomila jsem si všechno. Protože proč bychom měli hubnout, když to nemá cenu??? vždyť každá z nás prostě ztloustne, jojo efekt nikdy nezmizí pokud budete hubnout rychle. Má to cenu?? Vím, pro některé je to kruté. Ale každá máme své proporce. Každá jsem jiná. Někdo má širší boky, jiná větší zadek. Ale vždyť to tak příroda chtěla!!! Kdybychom byli všechny ploché jak baterky, tak je svět šedý. S námi se to tu hemží tvary a barevností. Nikdy, holky, tímto způsobem nezhubnete. Možná si to tedy nechcete připustit, raději ne, raději si nasadíte růžové brýle. Ale já už si začínám hodně zvykat. Lidé mě berou taková jaká jsem. Nemám propadlé tváře, pořád se usmívám a žertuju. I když mám teď 66-67 kg, prostě to chci hodit za hlavu. To raději budu jíst zdravě a vychutnávat si každou vteřinu života. I když tedy si myslím, že se této nemoci taky tak snadno nezbavím, jedno je jisté. Měla jsem v sobě tři človíčky. Jeden měl vůli na to, abych vydržela nic nepozřít, další by se nejraději přejedl a vyzvracel to. A třetí se jen na to bezmocně koukal a nemohl proti tomu nic dělat, byli v přesile. Ovšem úvahami a chtíčem jednoho z nich zabil. Nechci o bulimii ani slyšet. Přestala jsem zvracet. Prostě zvracení už nikdy. Začali mě pobolívat zuby a se zjištěním, že bych měla jít k zubaři, jsem raději všeho nechala. Vždyť přece nebudu zabíjet někde dvě hodiny času, než se přejím a vyzvracím to. A rodiče si začali všímat, že tolik ubývá jídlo. Je to zvláštní důvod, ale zvracet už nebudu. Vydržela jsem to zatim přes měsíc. :))) S hladovkami ještě sem tam počítám, že mě popadne nechuť k sobě samé. Ale doufám, že budu radikálnější a nespadnu do toho znovu. Důležité je chtít!!!!!!!!!!!!! Je to takové zklamání pro mě, že nebudu nikdy tolik hubená. Ale kamarádi a rodiče mě znají takovou, jaká jsem vždycky byla. A nikdo si zatím nestěžoval. :))))) Poslední dobou hodně se snažít pít a také jíst pětkrát denně. Začíná mě bavit jízda na kole a basketball. Jsem ŠŤASTNÁ. Jestli jste to dočetli až do konce, jsem ráda za to, že alespoň jsem se o toto moje zjištění mohla podělit s váma všema. :))))) Držte se mi holky a nezapomínejte na to. Přeju Vám pěknej den. :)))) kdyžtak mi můžete napsat good.girl15@seznam.cz