Archive for category: Můj příběh

Zdravím všechny nemocné, zdravé i nemoci přihlížející. Rozhodl jsem se tohle napsat když jsem zjistil, jak často moje přítelkyně tyto stránky naštěvovala, mám pocit, že ona sama sem jeden příběh napsala, ale těch příběhů je tolik, že najít ten jeden mezi těmi všemi, které jsou si navíc tak podobné, je nemožné. Pro začátek chci říct, že největší bolest, kterou jsem v životě zažíl byl rozdrcený nárt při fotbale, ale situace kterou teď procházím ? tu nohu bych si nechal zlomit dobrovolně desetkrát, abych tohle trápení nemusel nikdy zažívat. Předmětem toho příběhu je Klára, moje Klárka? poznal jsem jí před čtyřmi lety, bylo nám oboum čerstvých 18 a byla to nejlepší věc která se mi v životě stala, už tak mladej jsem věděl, že takovou holku už nikdy nepotkám a ona vyzařovala to samé. Povahově a charakterem to je nejlepší člověk kterého jsem kdy poznal, je to moje nejlepší kámoška, ale abych se dostal k problému, zkusim vám popsat její vzhled. Moje Klárka měla vždycky něco děckýho v obličeji, to mě na ní zaujalo hned na první pohled, hrozně se mi líbilo to, že je krásná od přírody, nikdy se moc nemalovala a když jsem se vedle ní probudil mohl jsem na ní od samého rána oči nechat, měla v sobě jiskru, která se nedala smýt s make-upem, ale časem se něco z toho všeho vytratilo. Miloval jsem jí pořád stejně, ale část toho milovanýho zmizela a já nevěděl čím to je. Ten zvrat se stal po dvou letech a když jsem se s tím svěřil ségře nebo kámošům řekli, že je to normální, že mi něco po dvou letech nesedí, páč zamilovanost opadla, ale já věděl, že kámoši jsou úplně vedle. Kláře zmizela z očí radost, vypadala pořád přepadle s kruhama pod očima, kvůli kterým se začala malovat. Myslel jsem, že je to ze stresu kvůli vejšce tak jsem jí chtěl udělat radost a jeli jsme na dovču. Ten týdem v létě 2005 mi to všechno docvaklo?Klára prostě přestala jíst,?bylo to jednoduchý jak facka a já si toho všiml až po takový době. Proto ta vyčerpanost, smutek a když zabrousím do intimna tak i menší zájem o sex. Já to viděl, změnila se, ale měla ze sebe a z tý změny radost a já jí to nechtěl kazit. Místo toho, abych jí řekl, že se mi před tím líbila víc, že mi mazlení s ní bylo příjemnější před tím když do mě nenarážela kyčelníma výstupkama, že se mi líbila spíš nenamalovaná? tak jsem se radoval s ní, míval jsem radost, že má ona radost a souvislosti mi unikaly. Bylo to hrozně nenápadný, ale když si to zpětně promítnu tak zároveň strašně průhledný. Po tý dovče jsem se už nesnažil svý pochyby skrejvat a o všem jsme mluvily, ale zároveň mě prosila skoro na kolenou, abych si to nechal pro sebe ?.když jsem to neudělal, brala to jako zradu a pak to sní šlo rychle dolů. Během dvou měsíců se mi o zimní semestr zhroutila v autě totálně vyčerpaná, když se probrala, tak mě prosila ať jí nevezu do nemocnice?neudělal jsem to, ale věděl jsem, že to není dobře, ale potřeboval jsem si získat její důvěru a přesvědčit jí aby šla k doktorovi sama. Ale při těch domluvách a rozhovorech jen brečela, klepala se zimou nebo strachem?.. a když jsem jí uděla těstovinovej salát tak to vypadalo, že se snad panickou hrůzou opět zroutí. Vůbec jsem jí nepznával, od tý doby co to vyplulo na povrch, to byl jiný člověk, bez elánu, bez smíchu, prostě nepřeháním, když vám napíšu, že jsem se v tý době cejtil jak kdyby mi umřela za živa. V tý době mi díky tomu spadly ze dne na den růžový brejle a já se na ní podíval střízlivýma očima?před tím jsem jí měl za moje sluníčko který může být neučesaný, ušmudlaný, ale je pořád moje ? tohle zamilovaný lidi dělaj a díky tomu jsem přehlídl i tu vychrtlost, zdrcenost která jí zářila z očí a zabrala místo tý jiskry která tam byla na začátku. Ještě ten den jsme jeli ze školy domů do Brna za jejíma rodičema ? dá se říct, že částečně proti její vůli?opět jsem byl za zrádce, ale měl jsem nepředstavitelnej strach kde sebou zas švihne a jestli se vůbec dokáže sama najíst?její rodiče jí hned ráno odvezli do nemocnice. Tu noc jsem spal u nich a byl to nejsmutnější zážitek co jsem kdy zažil, je to hroznej pocit když člověk kterýho milujete trpí dá se říct pro nic za nic. Ten večer jsem se z ní snažil dostat proč nejí, co se děje, proč to dělá, ale to se mi nepodařilo a neví m to do dneš. Klára je na léčení, přestala se mnou komunikovat. Když za ní jdu je leží mlčí ?když se zeptám doktorů tak se nic moc konkrétního nedovím, ale od jejích rodičů vím, že má problémy se srdečním rytmem, něco s se žlučníkem a játrama. Nevím co mám dělat, studuju vejšku mimo Brno a mrzí mě, že s tou situací takhle na dálku nehnu, nechci si to připouštět, ale ? od posledního rozhovoru s Kláry rodičema mám divnej pocit, že se mi Klára jak jsem jí poznal nevrátí. Nejhorší je, že nevím proč se to stalo, jak to mám změnit a nevím jak to dopadne. Nejhnusnější strach je strach z nezmáma a strach v situaci kterou nemůžete nebo nevíte jak ovlivnit.

Ani nevím, jak to všechno začalo….nikdy jsem tlustá nebyla, ale protože jsem po rodičích celkem vysoká, vždy a všude jsem trčela a proti ostatním jsem si připadala divně. Vždycky jsem mohla sníst co mě napadlo i v kteroukoli noční hodinu, ale potom se to po operaci slepáku nějak zlomilo. Půl roku jsem nemohla téměř nic namáhavého dělat a o prázdninách jsem nastoupila do lázní. tam jsem samozřejmě přibrala, ale nijak zvlášť. Prostě jsem se vyvíjela na 15 let normálně. POtom jsem nastoupila do prváku a byla jsem na intru. Kdo tam bydlí tak to zná…večerní pokec se sousedkama s pytlíkem brambůrek, ale hlavně velké město se spoustami Fast foodů. Přibrala jsem asi 5 kg, ale pořád jsem měla váhu v normě. Začalo to asi v lednu. Prostě mi ruplo v bedně a přestala jsem jíst. Chtěla jsem zhubnout jen pár kil, ale pak se mi to nějak zalíbilo a nešlo to zastavit. Začalo si toho všímat i okolí a rodina a to mě povzbuzovalo ještě víc. Za čtyři měsíce jsem zhubla asi 10kg.Doma jsem jíst musela, protože jsem byla pod dohledem, ale i tak jsem měla porce poloviční než dříve. Na intru jsem však nejedla téměř vůbec.Snídala jsem velmi málo, ne obědjsem si ojednávala jen zeleninové saláty, ale z nich jsem většinou snědla tak sousto nebo dvě. Večeře na intru je až o pul šesté, což je pro mě pozdě, tak jsem ji samozřejmě nejedla. Začali mi padat vlasy, zhoršila se mi pleť, tvořili se mi samovolně modřiny a ze začátku jsem měla i příšerné křeče v žaludku. Neměla jsem sílu vůbec vyjít schody do prvního patra a o energií na tělocvik ani nemluvím. Uzavřela jsem se do sebe a přestala komunikovat s rodinou a na kamarády jsem byla neuvěřitelně protivná.Prsa se mi téměř zmizela a všechno oblečení mi bylo velké. Dokonce mi byly volné i kalhoty co jsem nosila ve 13 letech. Ještě jsem zapoměla říct, že slovo menstruace pro mě je už opravdu cizí. Nevím proč to píšu všechno v minulém čase, když to vlastně všechno ještě prožívám….. V pátek jsem byla s rodiči u psychiatra a to byla asi moje nejtěžší hodina! Prostě jsem to nezvládla a brečela atd. Vůbec jsem si ale nepřipustila, že se jedná o MA. Nyní jsem doma a zatím bojuju, ale za pár dnů pojedu na intr a mám strach že to nezvládnu.Potřebuju vedel sebe někoho, kdo bude jíst více jak já, abych neměla výčitky-i když je mám, ale přece jen….Čtu knihu, katrá mi byla doporučena (Mentální anorexie, František D. Krch) a tak doufám že to zvládnu. Moje BMI je 16,5 a do dvou týdnů musím přbrat, nebo budu muset ukončit školu. U nás ve vesnici a lidi z mého okolí to už asi tuší, a proto je hodně těžké vyjít na ulici, když víte, že kdokoliv kdo vás potká se bude vyptávat. Miluju veškerý pohyb a jsem hodně vitální, teď mám ale všechno zakázáno….i kolečkové brusle, které zbožňuju…. Vím, že jsou i daleko horší případy, ale chtěla jsem se s vámi poděli o ten svůj příběh. Těším se na komentáře…..a držte mi pěstě………..

je to tu porad dokola ano jako zrovna vysla hudebni skupina co prichazi se stejnym nametem ale to je zrejme kdyz nas trapi jedine,,me je 17,,v osme tride v zari nastum do skoly jsem taktez zacala cvicit kila sla dolu zdrave az jsem sve davy omezovala anz bych to vedela ale porad jsem jedla mela jsem 38 kilo i presto ze jsem jedla ale priznam se kazdy den a nebo 4 a z 5 krat v tydnu jsem delala spinn,jednou ale takle k veceru nevim co me to popdalo jsem se najedla do plna a nemela jsem v umyslu to vyzvracet proste jsem to zapilavodou a pripadala si jako bublina pritom v porovnanim s dnesnim plnym brichem jsem byla etiopecek:)no cerny humor,,a rekla jsem bratrovi hele ze vypiju 6 sklenic vody a on ze ne ze ne ja je vypila natahlo me samo od sebe a zvracela jsem coz ais vedeli vsichni dma ale sledovali ten vecer ilm,,nevim je to davno tak to nejak zacalo blbym nicim,,ale vim ze na silvestra v te osme tride jsem byla jeste v pohode hubena ale zdravym zpusobem,,v devidce jsem byla strasne hubena po skole jsem blila pak naky ten konicek prichod domu zase,,blila jsem porad ale jednou dvakrat denne,prisly prazdniny konec zakladky a chata kde je babicka sestrenky deda ktery me nut jist na chate to bylo fajn tyden jsem nezvracela cvicila jsem,ale pak to zase prislo nejde o to ze bychom to nevydrzely ale o tom ze proste je to lakadlo ktere uvnitr mozku prepne na nasi druhou osobnost jak se rika a jsem arazem psychopati nejsem ty krasne chytre holky ale mohutna hnusna cpajici se monstravsak vite,,nemuzu tvrdit ze jsem procestovala svet jako dovoleneale ja sem se jimi primo problila,,to me trapi snad nejvic na vymenny ch pobytech u cizich rodin boze chce se mi brecet,ja o pratele neprisla nikdo by to do me nikdy nerekl nikdy ptz jsem vesela chytra zevntr ale to jsem ja to ¨druhe ja me utlacuje a nemuzu do smrti tyto svety odlucovat jako ze ve spolecnosti a doma ta zrava musime je pojit ptz to jsem my takovi jako jsme v soukromui mame byt i navenek,,lzeme si dooci treba kolem sebe prochazime a nevime to vy znate me a ja vas a nerekly byste ona taky??copak ta holka plna energie elanu usmevu ja to nehraju jsem takova ale vi jaka sem za dvermi,mamince jsem to rekla jednou sem psychycky nemohla vydrzet nerada lzu,ale rekla jsem ji ze je konec uz asi 2 mesice rekla sem ji to v 9 tride a ona mi rekla ze diana princezna taky nebyla hubena a pritom ji svet miloval a vedel ze je buimicka a pak se to nak tyden drzelo dobre jedla jsem a pak zase spadla jsem,a mama ta to tedka netusi ani nevi ze jsem ji to kdy rekla uricte ne ale po te co jse videla svou nevlastni sestru zvracet u ni doma uvedomila jsem si ze to hle to ja nebudu delat,,jestli to ctete tak dlouhy clanek to jsem ja ukecana pisu pate pres devate tak prosim odepiste chci abychom zacly vsechny najednou,prestante mit jidlo ve svem stedu najdete sei praci konicky i kdyz se vam do nich nebude chti t ptz byste radsi sedely doma u jidla uklizejte zacb¨nete kourit zacnete neco delat kde neni jidlo ve vasi mysli,,napiste mi prosim ne vase pribehy ale jestli opravdu tedka ctes holka a chces to ukoncit ale opravdu udelej si rozlucku sjidlem a pak az budes vedet uvnitr ze chces zmenu dame se dotoho spolu ja uz itra zacinam jsem plne rozhodnuta ale potrebuju nekoho a ty potrebujes me abychom si rikaly nejes to vem si jabko jedno jabko,nebo tak holy ste starsi mladsi ale jsem bulimicky pokud se tady na tom portale vsechny uzdravime do jedne vyjdeme do dejin ,usporadame spolek nebo taky ne,ael jedno je jiste zacneme zit,,,muzete dychat chodit mluvit milovat ale samy sebe jiste nemilujete jinak byste si neublizovaly a ja sem iluju koncim ,tedka ctes to mas pred sebou jidlo zvykas to v tlamce a posunujes mysi bez to zahodit vyblij to naposledy a delej to co je spravne bez podivej se do zrcada a uvedom si svu cenu a az budes venku budes na tom lepe nez ostatni lide ptz tu byla nemoc kera te zmenila posilnila dala ti sebeduveru a taky pocit dobry pocit ze mas silnou vuli,milujs se,a znas tedka cenu zivota,jako clovek co zazije klinickou smrt,ja se chtela zabit a ukoncit me myslenky jako vy ale neudelame tonenechame tu svini zvitezi a nepotopime ty na kreych na zalezi,,onec jdu se ucit ptz diky zradla nebyl cas,prosim pdte dotoho at nejsem sama ,vim ze u pocitace se zere taky hodne tak toho nechte:)opravdu mohly bychom byt dobrymi spisovateliale myslimptz nase vyvinute mysleni je aspon natom to bajecne apresne tak nikdo jiny nas nepochopi ani studovany doktor,je to hnusne ale jsem rada ze nejsem sama

Dala jsi mi pocit, že dokážu víc než si sama myslím, nastražila jsi pasti v mé blízkosti a já je překonávala. V začátcích velmi těžce, ale jakoby znenadání jsem ?dokázala? víc a víc. Víc překážek a více zdolávání. Ukázala jsi mi, že všechno zvládnu jedině tehdy, nebudu-li se zabývat nikým jiným, jen sebou. Vidím to stejně tak jasně, jakoby to bylo včera, jak jsem vysíleně usínala, jak jsem moc chtěla být krásná, nejlepší a obětovat tomu všechno. Všechno co bylo důležité v čase, když ty jsi tu nebyla. Nevadí, byla jsem nejlepší, nejmenší velikosti oblečení, nejvíce závistivých pohledů (byly závistivé nebo lítostivé? ), nejvíce vypité vody za den, nejvíce zničených lidí kolem mě?..Nechala jsi mě poznat, kdo je opravdový kamarád, nejraději bych to nevěděla! Vzala jsi mi chuť k jídlu, odehnala jsi ode mě ty nejbližší. Kde je moje touha vrhnout se do všeho nového, ráno připravit výbornou snídani a vychutnat si jí, kde je moje vnitřní síla teď??? Kam se ztratilo to kouzlo, které každý obdivoval. Takhle to má být? Takhle jsi to chtěla? K čemu jsou ty rána, při kterých ze mě vysáváš veškerou energii, proč jsi mě naučila lhát? Tak jako mě samotné jsi chystala překážky, chystá je snad někdo Tobě? Jsem já pro Tebe překážkou, kterou jsi úspěšně zdolala? A co uděláš teď když je mi zle, když mám ty kila zpátky a nejdou dolů!! Necháš mě v tom pěkně vykoupat, abych pak byla šťastná až se vrátíš!! Nenávidím Tě!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ahoj holky…moje situace se nejak ne a ne lepsit…:( Je mi cim dal tim hur a pripadam si cim dal tim vic tlustsi..:( Merim 172cm a vazim 52-55kg..jak kdy,stale se to houpe a ne a ne se to ustalit:( Mym problemem je,ze se stale prejidam.:(..Uz ani nedokazu posoudit,jak by asi mela vypadat NORMALNI PORCE,nevim kolik asi jidla bych mela za den snist,nevim proste nic..mam uz uplne zkresleny pohled na vse kolem me..Kdyz vidim enjakou holku,ptam se kamaradek,jestli je hubenejsi nebo tlustsi,ptz uz to proste nedokazu sama posoudit:(..uz nepoznam jestli je ta holka tycka nebo je silnejsi nez ja:(.. Kazdy vecer do sebe narvu co jen muzu a pak akorat brecim pred zrcadle,ptz nevim jak dal..rpipadam si uz vazne odporna:(a nejradeji bych sama sebe rozrezala na kousky:(…Do toho na me tlaci modelingove agenutry,abych zhubla..a ja tak moc chci a cim dal tim vic chci,tim je to horsi:(…Uz nevim jak dal…Uz bych snad chtela i tu anorexii,jen abych byla hubena..:(..Jenze proste ja uz jidlo neovladam,ale ono ovlada me:( Neradte mi at sportuji,ptz ja sportuji vazne moc a kazdy den..:( BOZE UZ JSEM VAZNE ZOUFALA:(..poradte mi prosim,jak mam sama sebe ovladnout,jak se neprejidat,ale jak nehladovet:(..poradte jak vypada NORMALNI porce a jak jist abych netloustla vic…:( Dekuju…mejste se krasne..vase Siky…(btw. kdo by mel zajem o blizsi pokec.. * * Administrátor: v příbězích emailové adresy ani ECQ kontakty nezveřejňujeme, využijte prosím komentáře k příspěvku.