Zase se v tom potacim…
Ahojky, vsichni…uz tretim rokem trpim PPP, anorexie, pak jsem se z toho nejak dostala, obcasne prejidani, ale stale PPP, ted od podzimka se snazim jist tak o pulku mene…posledni mesic jsem se dala zase do diety, cviceni…Budu nastupovat do noveho zamestnani, prece tam nemuzu nastoupit jako tlusty prase, ne? Co by tomu rekli? Na tom miste, kde budu je velka dulezitost vyborneho vzhledu a vizaze, to jsem si vybrala :o(…nemuzu si dovolit mit zadek…tak se budu snazit tak ta 3-4 kg sundat, mam na to mesic… Prochazim rozchodem…“jeho“ mam denne na ocich, kolega…z prace, jesteze odchazim…Uz jsme prozili za ten 1,5 roku nekolik rozchodu, ale tentokrat to co udelal mu neodpustim a ani mi UZ NESTOJI ZA TO S NIM DAL BYT…opravdu ne…miluju svobodu, zabavu a nezavislost…Vite co je trpet ve vztahu?…cekat na smsku a telefon, neustale hlidat tu obalku na display-i…nikam nechodit, protoze nevite, kdy se ozve, cekat a cekat, bat se na neco zeptat…takova jsem ja…ten vztah byl peklo, nikam jsme nechodili, on pil, ja jsem mu byl tolik oddana, tolik jsem ho milovala, ale nefnukam, ze to skoncilo, stve me, ze ho jeste mesic budu vidat…neni mi lito, ze ho nemam, vubec nad tim nejak nepremyslim, jenom ho nedokazu z te palice vymazat… chci se tu behem toho mesice zmenit, vylepsit, abych odchazela jina, jinam, ale uvnitr stejna… uz ted jsem vysilena, k snidani jsem mela dve housky a k obedu rohlik s polivkou, … citim ze se klepu, snazim se to zapijet kafem, po kterym je mi jeste vic blbe…chci makat na kole abych vyslapla ten vztek, ty emoce, ty kcal… pak je mi dobre, ale je to kazdy den, to same… ani nechci zadnyho pritele…zadny vztah…nudi me to…jsem nejak asi zklamana, unavena…vztah by me vysiloval…staci mi, ze se musim podrizovat sve nemoci, neustale me ridi a smeruje svym smerem…nechci byt otrokem sveho zivota, chci byt jeho panem…