Vždycky jsem to chápala!!!

Na tyhle stránky jsem narazila náhodou včera,když jsem byla přez zákaz na počítači a hledala pomoc.Moc mě zaujali některé příběhy a tak jsem si jich snad 70 vytiskla.Rozhodla jsem se sem napsat potom,co jsem se hrozně přejedla a pak to vyzvracela.A tady je můj příběh,který bych nejraději vymazala ze svého života: Nikdy jsem si se svojí postavou hlavu moc nelámala.Dokonce,když jsme se s mamkou koukaly na film o anorektičce,nedokzala jsem pochopit její myšlenkový pochod.Tenkrát mi bylo asi12.Ted je mi 15 a vše chápu. Za pár ní bude konec školního roku a já pojedu na měsíc do Recka kam se strašně těším.Rozhodla jsem se,že trochu zhubnu.Prostě jenom tak z nudy! Tehdy jsem vážila 52kg,což je na výšku 150cm poměrně normální váha,ale mě prostě nějak hráblo.Dietu jsem držela 5dní.Déle jsem to prostě nemohla vydržet. Když nastal den odletu hezky jsem se oblékla a učesala.Hrozně jsem se těšila až okouknu kluky co jedou se stejným zájezdem.Hned na letišti mi padl do oka tmavovlasý,tmavooký,namakaný a ke všemu vysoký tak akorát ke mě.Tiše jsem ho okukovala.Rychle jsem se s bratrem(dvojčetem,který letěl semnou)rozloučila s rodičema a hurá do letadla. Když jsme dorazili do hotelu byla jsem strašně překvapená,protože nám dali každému na noc OBR svačinu.Ubytovali jseme se a zdlábli nemalou svačinu.(asi ve 23.30hod) Celý pobyt jsem si dopřávala hordu jídla a hezky jsem si to užívala.Našla jsem si kamarádku,která měla moc hezkou postavu a hrozně jsem ji ji záviděla.Tak jsem se začala krotit.Jestli čekáte nějaký úspěch tak jste na velkém omylu,protože jsem to vydržela jeden pitomej den.Přišlo na řadu povinné vážení na kterém jsem se dozvěděla,že vážím pořád stejně.Po mém idolu jsem pořád strašně toužila,ale on si našel holku.Když se dozvěděl,že se mi líbí zařval přes celou pláš,že až zhubnu tak mám přijít.To rozhodlo.Do konce pobytu zbýval týden,který jsem si už opravdu dávala pozor abyh nejedla moc sladkého.Ve skutečnosti jsem ho neomezila tolik,ale kdž přišlo opět povinné vážení(byla jsem na ozdravném pobytu kvůli alergii),zjistila jsem,že nemám 52,ale 50kg.To mě velice povzbudilo. Po příjezdu domů nikdo změnu nezaregistroval.Ted mě ale čekala společná dovolená s mamkou.A uznejte,že tam jsem hubnout nemohla.Jediné dny kdy mamka se mnou trávila hromady času a kdy se nejvíce rozšoupla.Za dva týdny jsem dostala šok.Po zvážení na domácí,digitální váze jsem uviděla číso 53.1!HRUZA Zbylé dva týdny jsem byla u babičky,která mě už od mala hrozně vykrmovala.Ale naštěstí chodila hodně přez den na houby takže mě nehlídala,protože byla asi zvyklá,že jím hodně a ráda.Když ale viděla,že mizí méně jídla začala nadávt,tak mi nezbylo nic jinho něž krmit kočky,psi a jiná zvířátka.To jsem stále jedla normálně,ale méně než obvykle. Po příjezdu domu jsem byla příjemně překvapená:Váha ukazovana 49kg.BEZVA,zaradovala jsem se. Tohle mi ale nestačí,chci ve škole všecny překvapit,tak jsem porce zmenšila z poloviny na polovinu poloviny.Za měsíc jsem všechny a hlavně sebe překvapila váhou 42kg.Tehdy jsem přestala jíst úplně až na 5 lupínků musli s kapkou odtučněného mléka ke snídani.To trvalo 2 měsíce.Ale váha už příliš neklesala.Trpěla jsem MA. Káždý víkend jsme ale jezdili za babičkou,která měla už starost a to oprávněnou.Začala mě hlídat,hádala s našima,že se o mě nestaraj(vždycky na mě byl spoleh tak mi rodiče příliš do života nezasahovali).Tehdy jsem začala svojí babičku i když je mi to moc líto nenávidět a tehdy jsem začala také poprvé zvracet.Celý týden jsem nejedla až na ty snídaně a o víkendech jsem zase jenom obědvala a to hodně moc a pak to běžela vyzvracet. Jednou jseme zůstali na víkend doma a mamka mi taky dávala hodně jídla,tak jsem ho schovávala do skříně pod postel ,prostě kam bud.Všecno se změnilo,když na to přišla mamka.To jsem vážila 38kg.vzala mě k obvodní lékařce,která nás poslala za specialisou.Začala jsem pozvolna jíst.Začala jsem si psát jídelníček na příkaz doktorky.Mamce se to ale nezdálo a vzala si týden dovolenou.Za ten týden mě vykrmila na 40kg.Byla jsem na dně,tak mě poslali k psycholožce.Tam jsem nechtěla moc mluvit,protože cokoliv jsem řekla použila mamka doma proti mě.V ten čas jsem si začla uližovt(řezat si žiletkou do rukou atd) Jedla jsem tak jak po mě chtěli a začala zvracet.Nikdo na to dluho nepřišel.Když na to přili byl hroznej povyk.Nesměla jsem chdit sama na záchod,tak jsem to zvracela do igelitových pytlů do koše.Když i tohle odhalili přišli na řadu plastové láhve.Začala jsem dělat po každodenním vážení strašně vyděšenou proč hubnu.Mamka ale našla můj deníček,přečetla si ho a všecno bylo odhaleno.Od té doby mamka nacházela špinavý záchod,nazvracené pytlíky a flašky a začaly jsme se nenávidět.Nastoupila jsem na léčbu u psichiatra(pardon,ale nevim jak tam jsou ty íčka),kam jsem dojížděla průměrně jednou za měsíc.To trvalo taky asi 2 měsice.Tehdy jse měla 34kg.(chtěla jsem ale 30kg) Nastal čas Vánoc a já jsem věděla,že budu pod přísným dohledem a na pořádný výkrmě.Tam taky začalo moje přejídání.Jednou jsem šla kolem lékárny a koupila jsem si projímadla,které do svého těla rvu do ted.Přez Vánoce jsem nabrala 2 kg.Držela jsem se díky zvracení,občasným hladovkám a projimadlama na 38KG,které mám i ted. Se svojí maminkou se neustále hádáme,můj bratr mnou opovrhuje a tatínek je většinu času v práci doma,takže ani u něho nemám žádnou oporu.Psichiatr mi na prosbu rodiny předepsal antidepresiva a já měla pocit,že mě celá rodina nenávidí a podrazila mě .Tenhle pocit v sobě dusim do ted. Chtěla bych toho sem napsat hromadu víc,ale jsem doma sama a mám zaracha na počítač)prej na internetu hledám jak zubnout atd.) a každou chvíli přijde mamka z práce. Nejradši bych se z toho dostala ale neustále jsem upnutá na váhu,kterou mi mimochodem mamka schovala ,ale ona neví,že já vím o té staré,která neváží přesně ale aspon vím přibližně že mám stále 38kg. všem kdo si tento příběh dočetl až do konce chci říct,že vám držím moc pěsti,aby jste se z toho vylízali ven a těm co dotoho padájí chci poradit:ihned s tím přestante.Byla to moje největší chyba v mým životě a moc toho všeho lituji. Zase někdypapap Janina ještě bych se chtěla omluvt mojí mamce,kerou mám moc ráda ale nemůžu ty hádky a oškliví slova zastavit,když má tak strašně velké požadavky a když je ke mě tak tvrdá.Taky jí chci poděkovat za všechno a jak se snaží mi pomoc.Děkuji všem doktorům.Děkuji všem ikdyž je někdy nenávidim. Omlouvám se zachyby: A na závěr Moje Písnička: Nestojíš mi za to, tos mi často říkavala a já dlouho brečívala Hodně si mi ublížila, já si to pak včítala Nechtěla jsem si připustit, že se mi snažíš jenom ublížit pokaždé jem tě chtě mít, nepřestávala jsem o tobě snít O tom….jak mě obejmeš..ale ty Nestojíš mi zato, tos mi často říkavala a já dlouho brečívala Strašně si mi ublížila snad sis to ani neuvědomila Dloudho jsem přemýšlela, kde jsem zase chybovla Stále jsem na nic nepřícházela,ikdyž… jsem dlouho doufala,že mě snad… jednou obejmeš a zeptáš se co semnou je ale ty… nestojíš mi za to tos mi často říkavala a já dlouho brečívala I když jsem to nechtěla dávno jsem ti odpustila Stále dlouho brečívám a na ty časy vzpomínám. Složila jsem jich víc ale to zase jindy:PAPAP