Věřím v dobré

Všichni sem píšou jak anorexii trpí a bojují s ní a i ja se tak trochu přidám. Netrpím žádnou poruchou příjmu potravy, váhu mám v pohodě, jidlo neřeším. Co je vlastně muj problém? Potkal sem prima holku co trpí anorexii. Hned mi řekla že se 3x léčila a je snad v pohodě ikdyž v hlavě to prý pořád hlodá. Nějaké následky to zanechalo – jako třeba osteroporezu nízký tlak řidší vlásky …. Zezačátku se to zdálo jako maličkost kterou jsem nebral na lehkou váhu – když papá tak se to musí jen zlepšovat. Je léčená – chtěla s tím tedy něco dělat tak to asi zvláda. Postupem času k sobě máme silné pouto. Ja miluji ji ona mne. Ale přichází období matury a přijímaček – cosi se změnilo – čim dál více unavená, z nízkého tlaku se zamotává hlava, kalhoty a trička jsou nějak volnější. Vidím že prostě něco neni v pořádku. Třeba to bude jen v období těch zkoušek, ale na vysoké bude hůř. Pořád na ní myslím a bojim se že se jí zamotá hlava – někde upadne bouchne se do hlavy nebo si něco zlomí. Když s ni mluvím vidím jak jí vyhasíná plamínek života. Nemá chuť myslet na budoucnost přestává snít o cílech. Planuje jen budoucnost v hubnutí a přepočítává kalorie. Říká že už je pozdě na vyléčení a že jí bylo řečeno že se z toho nikdy nedostane. V ten moment mi tečou slzy jako vodopády . To je asi nejhorší pocit když ztrácíte někoho koho milujete, kdo vám umírá pod rukama. Někoho na kom vám záleží – o kom víte že je ten pravý pro váš život svou dokonalostí s jednou chybou – ANOREXII. A mé neštěstí vzpočívá v tom že nemá chuť s tím bojovat nemá sílu. Je to pro ní těžké břímě co jí pohlcuje , ale mám naději v uzdravení kéž bych ji mohl část dát nebo někomu komu to pomůže. Tímhle článkem chci ukázat že těžký to maj ty co touto nemocí trpí a cítím s nima , ale i ty co s nima žijou a chtějí žít, Ty co Vám věří že nad tím zvítězíte, Ty co vám chtějí pomoct, Ty co neřeší vaší váhu vzhled ale raději zdraví a štastný život, který chtějí strávit s Váma. Neblbněte … papejte … .