Taky, taky . . .

Další v řadě . . . ??? Jak to tady tak čtu, je mi vás na jednu stranu líto a na druhou stranu jsem strašně ráda, že v tom nejsem sama . . . Jedla jsem normálně, sportovala, stravu jsem nijak zvlášť neřešila . . . Pak jsem se však začala zajímat o výživu a rozhodla jsem se zhubnout . . . Saláty, zelenina, bílé odtučněné jogurty, tvarohy, kuřecí na vodě,… znáte to. Zhubla jsem na pro mě krásnou váhu, poprvé se cítila opravdu dobře a nestyděla jsem se za své tělo . . . Neměla jsem ovšem půl roku menstruaci a mé výkony v atletice byly . . . slušně řečeno katastrofální!!! Po příjezdu domů, z atletického soustředění, kde jsem zhubla a zformovala si tělo tak, jak jsem si vždycky přála, se mi dostala do ruky knížka od Tabithie Humm (či jak se to píše) s názvem Dieta X. Paní „lékařka“ tam psala, že jíst cukry je, zjednodušeně řečeno super a v podstatě to nejlepší, co pro svoje tělo můžeme udělat . . . a tím to taky začalo. Nevím proč, nevím jak, ale začala jsem se nekontrolovatelně přecpávat a následně svůj pocit viny kompenzovat opakovaným zvracením . . . Vždycky jsem si říkala: Další den už to bude v pohodě, začnu znova . . . a ono prd, dala jsem si kousek nečeho „zakázaného“ a pak už jsem si řikala, že když už to stejně budu muset vyzvracet, tak je přece „škoda“ nedat si ještě něco sladkého, tučného . . . nemůžu s tim přestat, pokaždý, když vidim cokoliv k jídlu musim to prostě sníst. Opět jsem všechno nabrala nazpátek, ba ještě i víc a jelikož kvůli škole už nestíhám tréninky, kynu kynu a kynu. Mám úžasnýho, hodnýho přítele, ale pokaždý, když na mě sáhne, decentně a „zcela nenápadně“ mu ruku posunuji někam jinam – pryč . . . doufala jsem, že budu schopna sebe, své tělo a ten pitomej problém se stravováním zvládnout, nějak ukočírovat, ale schopna bohužel nejsem :,((( Největší vtip na tom všem je, že všechna rizika, trvalé zdravotní následky a vůbec fakt, že to co dělám je minimálně: ŠPATNÉ, znám a vím. A ještě vtipnější shledávám to, že chci být v budoucnu výživový specialista a nejsem schopna zvládnout ani tak jednoduchého, zoufalého 17 letého „pacienta“, jako jsem já . . . Budu ráda za jakoukoliv radu, zkušenost . . . cokoliv. Pomoc, prosím . . .