Stabilizace
Ahoj ! Obcas, kdyz nejsem ve sve kuzi, zajdu si precist vase pribehy a hned je mi lip. Je mi 26 let, vazim 43 kg a merim 160 cm. Tyto informace jsou pro vas urcite dulezite 😉 a navic moji opravdouvou vahu znate jen vy. Ostatnim (manzelovi, rodicum atd) tvrdim, ze mam 46 kg, aby mi tak dali s vahou konecne pokoj. Poprve me anorexie navstivila, kdyz mi bylo 14 let. O prazdninach jsem trochu pribrala a rozhodla jsem se trochu zhubnout. Vzdycky jsem si pripadala tlusta, i kdyz to jako ostatne u vetsiny z vas nebyla pravda. Vzhledem k tomu, ze jsem zavodne sportovala, sla vaha rychle dolu. Bohuzel jsem ale zacala mit pri sportu (chodila jsem na sportovni skolu) problemy a prestavala jsem zvladat. Asi po 4 mesicich jsem vazila jen 28 kg a mela jsem jit do nemocnice. Byla to ale nemocnice pro „blazny“, coz me tak vydesilo, ze jsem zase zacala jist, i kdyz jsem nad talirem casto brecela. Pak bylo vse OK az do mych 19 let, kdy jsem zacala zvracet, protoze jsem si opet pripadala tlusta (160 cm, 53 kg). Sama jsem se sobe hnusila, i kdyz jsem se v te dobe klukum libila. Vzdycky jsem byla az moc perfekcionistka. Zvraceni trvalo nekolik let a bylo to dost hrozne. Skoro jsem uz nevychazela z domu. A predstavte si, ze se to nikdo za ty leta nedozvedel !!! Jsem moc hrda a uzavrena na to, abych se nekomu sverila a navic se stydim. Ted jsem uz dva roky OK, nezvracim, ale jim pomerne malo (udrzuji si svych 43 kg). Jidlo mi ale porad vrta hlavou, dobroty si dam, ale celkove se kontroluju. Myslim, ze lepsi uz to nebude, ale da se s tim zit. Hlavne, kdyz to nebude horsi :-). Kdyz se vam bude chtit, napiste. Hlavne, kdyz budete mit depku nebo tak. Myslim, ze staci kdyz kliknete na „komentar“. Drzim Vam palce.