správný recept

Je mi 21, měřím asi 176cm, váha asi 63kg. Postava je celkem v pohodě, zdá se, že jsem v poslední době nabrala i svaly, co chodim do posilky a pravidelně jezdim na rotopedu. tak to je tak na úvod… Holky, chce se mi fakt křičet, kolik příběhů tady čtu. A všechny mají stejný důvod… zhubnout pár kilo. Většinou to začne tím, že chceme zhubnout co nejrychleji a tak se proto i hodně omezujeme. Už delší dobu si nakupuju potraviny sama a rodiče mi je pak proplatí, samé zdravé věci. Jak jistě víme, dlouho se jíst zdravě nedá. Mě například přepadnou vždy chutě na sladké a pak se začnu přežírat až prostě už nemůžu. A to si pak řeknu, že už je to stejně jedno. Mám zkaženou náladu, nechci ven ani s kamarády ( spíš žádné nemám, jsem velkej samotář) a vždycky si řeknu to samé, zítra začnu novej začátek, udělám tlustou čáru a začnu s čistým štítem od snídaně. Jím zase pravidelně, jen se nesmí nic zvrtnout. Nejhorší je, když přijde nuda nebo samota. Když jsem se rozešla s přítelem okamžitě jsem začala strašně žrát kdykoliv mě to popadlo, měla jsem fakt blbou náladu. Najednou jsem se nemusela tolik hlídat. Nemusela jsem být pro nikoho hezká. To mi vydrželo asi 2 měsíce, pak jsem si řekla dost a začala se zas trochu hlídat. Teď je to zas střídavě oblačno. Holky zjistila jsem, že když budu stejně žrát jak králík, tak mi to dlouho nevydrží a zase začnu brzo žrát jak prase a přežírat se. Ale je to logické. Když dlouho nejíte a pak to porušíte a zdlábnete něco nezdravého, je konec. A máte bulimii nebo chorobné přežírání. Čím dýl trvá „dieta“, tím mnohokrát víc bude trvat žravost. A víte co? Kdybych se vykašlala teď na jídlo a jedla co chci, tutově bych ztloustla, páč bych si začala dopřávat všechny ty nezdravé dobroty. A i když jsem nad tím zkusila přestat myslet, to je co sním, v jakých pravidelných intervalech, v kolik hodin naposled večeřet…. Zjistila jsem, že to nejde. Páč pokaždý, když mám volno v práci, myslim pořád jenom na jídlo, na nový druh cvičení, jak to vydržet, mít pevnou vůli. To je děs. Proč ségra jí co chce, kdy chce a nemyslí na jídlo vypadá pořád stejně, někdy dokonce přitom i zhubne a to vůbec necvičí?? Chtěla jsem se mít ráda, milovat své široké boky, svá oplácanější stehýnka, zadeček s celulitidou, proště hruškovitou postavu, ale to nejde… Pokaždý když projdu kolem zrcadla, tak se na sebe dívám ze všech stran, cpu se do menších konfekčních velikostí a pak se ze špatné nálady, páč je to už stejně dneska jedno přežeru… Ach joo, tímhle se budu zabývat už po zbytek svého života, místo toho, abych se starala o jiné věci a převrátila žebříček hodnot. No nic, píšu tento článek. Mimochodem při čtení těchto příběhů pořád něco jím a jím. Chce se mi nadávat sprostě a křičet, jak se tohle dá zastavit. Odpověď je zatím neznámá, kéž bychom na ni přišly… Až na to někdo přijdete, dejte vědět, jinak nevím jak ta budoucnost bude vypadat..