Proč to sakra děláme?
Chodím sem pravidelně a docela mě zaráží, že všechny naše problémy mají původ v tom, že se chceme někomu zavděčit. Ať už hubneme kvůli klukovi nebo ošklivým řečím někoho, pořád chceme být pro někoho dokonalé. Netuším, kde se vzal názor, že štíhlí jsou krásní a oblíbení, ale určitě vím, že to není pravda. Krása těla je jen nafouknutá bublina, to krása duše je ta pravá krása. Měli bychom se vykašlat na všechny, co nam říkají, že se jim na nás něco nelíbí, protože vždycky se najde někdo, komu bude něco vadit. A opravdu nejde zavděčit se všem, to bychom pak ze života nic neměli. Lidé by se měli naučit mít se rádi kvůli tomu jací jsou, ne kvůli tomu jak vypadají. Ano, být na pohled krásná je příjemné, ale tohle není všechno. Tahle krása jednou pomine a co zbyde pak? Je těžké koukat se na všechny ty vyhublé idoly krásy a být při tom normální, tohle fakt nejde, ale sakra, copak chcete celý život strávit tím, že se budete porovnávat s pokřivenými ideály? Nebylo by lepší se na to vykašlat a užít si život, tak ja se užívat má, naplno a s radostí? Jinak totiž nevím, proč tady ještě jsme, protože žít jen pro to, abych se pořád stresovala, jestli jsem vychrtlá, tak to diky ne. Tohle není život.