potrebuju podporu

ahoj vsichni. muj nejvetsi problem jsem ted ja.v lete mi bude 19 a od 16ti mam problemy s jidlem.tehdy sem vazila 57kg na 172cm a pripadala sem si hrozne oplacana.kdo zazil ten opojnej pocit kdyz si stoupne na vahu a ona ukaze o kilo min,pochopi jak se to vyvijelo dal.v dobe od zari do vanoc sem zhubla na 50,vsimla si toho doktorka a samozrejme nasi a bylo zle.kdyz na to ted vzpominam,byla sem fakt blba,muj jidelnicek byl tak strasne jednotvarnej…fakt nechapu jak sem to prezila.pak sem si vsimla jak mi vystupuje hrudni kost,jako glumovi… pristi vanoce sem mela 53-54.pripadala sem si tlusta ale cekala me maturita tak sem vedela ze ted nesmim blbnout.odmaturovala sem skvele a dostala se na vysnenej obor na vejsku.pak me zklamal dalsi kluk a taky ve skole to bylo jiny nez sem si predstavovala.zkratka,od srpna 2005 do prosince sem se dostala z 54kg na 47.proc,nevim.a na konci ledna sem zacala dochazet na terapii.pani doktorce pisu co vsechno za den snim a pak to spolu rozebirame.znovu se ucim jist jako maly dite.nejakym kouzlem moje vaha klesla jeste o jedno kilo,tak sem dostala posledni sanci.jinak je to hospitalizace… ted mam zpatky 47.nejhorsi je,ze sama nevim co ted vlastne chci.chi byt zdrava ale chci si udrzet tuhle vahu.nejhorsi je ze se mi libi moje vystupujici kosti,to zdani krehkosti kdyz ve skutecnosti sem tak silna ze sem se dokazala dostat tak daleko.nechci do nemocnice a jim jako normalni clovek.neprejidam se.ale porad z too nejsem venku,kazdou chvili me prepadne myslenka co kdybych vynechala svacinu,nebo nutridrink…bylo by tak snadny dostat se na 45!ta vysnena nizina… prisla sem o vsechno co sem mela rada.byla sem blazen do baletu,ale sama ucitelka mi rekla abych tam radsi uz nechodila,abych si neublizila.moje rodina je zoufala,i kdyz se snazi nedat to najevo.mam strach o svou mladsi sestru aby do mentalky nespadla taky,tak ji porad sleduju coz zase vadi ji. sem blba,vim to o sobe.sem mozna zoufala,nebo jen chci pozornost.chci se uzdravit a nechci.anorexie se pro me stala soucasti my identity,je to neco co mi pomaha zapominat na problemy,na samu sebe.dost casto myslim na sebevrazdu,ne ze bych se chtela zabit,jen o tom tak premejslim.co mam delat… sem hroznej clovek kterej schvalne pridelava starosti ostatnim.lituju se jako hypochondr.muzu si za to sama tak proc maji pykat ostatni? jestli premejslite o tom ze byste chteli zhubnout,poproste nekoho aby vam nafackoval.kdyby me nekdo zmlatil hned na zacatku,treba bych usetrila trapeni nejen sobe, ale i vsem ostatnim.