ovládá mě to!!!

Ahoj všichni… chtěla bych se někomu svěřit se svojí situací a myslím,že tady je to pravé místo. Když jsem si pročítala všechny ty příběhy tady,tak na tom asi ještě nejsem tak drasticky,ale uvědomuju si,že se se mnou něco děje a už to nemůžu ovlivňovat a jsem zoufalá….ještě tak před dvěma rokama jsem byla úplně normální,to znamená,že jsem byla v pohodě,s dobrou náladou,nějakou postavu jsem vůbec neřešila,jedla jsem co jsem chtěla a kdy jsem chtěla,k tomu žádný pohyb….byla jsem tak trochu oplácaná,při 166 cm 63 kg.Ale bylo mi to fuk,říkala jse si no a co?nikdo přece není dokonalý.potom jsem si dala novoroční předsvzetí:trošičku zhubnout a hlavně se zbavit mýho megazadku!takže jsem začala hubnout…cvičila jsem tak třikrát týdně a omezila jsem sladkosti,ale jedla jsem v normě.Shodila jsem asi 5 kg,byla jsem na sebe pyšná,že se tak držím a že mi to jde…hubla jsem dál,po prázdninách jsem měla jít na novou školu,tak jsem chtěla vypadat dobře.Shodila jsem ještě pár kilo,omezila jídlo a začala víc cvičit.I když jsem se opravdu omezovala,se svojí postavou jsem začínala být stále více nespokojená….hlavně můj obrovskej zadek.opět jsem přitvrdila a sestavila jsem si nový plán na hubnutí.prostě jsem chtěla zhubnout za každou cenu!lidi už si začínali všímat,že jsem zhubla a říkali jak jsem krásně hubená,ale já jim nevěila a nevěřím jim ani teď,když mi říkají,že jsem vychrtlá…to jsou slepí,že nevidí ty špeky??pokračuju-s novým plánem šla ještě nějaká kila dolů,začaly mi plandat kalhoty a já z toho měla ohromnou radost(teď mi padá všechno)jenže když jsem se koukla do zrcadla,můj zadek prostě nešel přehlídnout.kamarádky mi sice říkaly,že žádný zadek už nemám a vypadám dobře,ale já je ani neposlouchala.možná jsem měla… trvá to už asi půl roku,co jsem se začala nenávidět.Když se na sebe podívám do zrcadla,je mi na nic.mám psychické problémy,jsem pořád smutná,nic mě nebaví,nechci jíst,chci umřít…v poslední době má stavy,kdy se nad sebou rozbrečím a nejde to zastavit.bojím se,že přiberu,že se mi ještě víc zvětší zadek.a taky se bojím,že nikdy nezhubnu.trpím méněcenností a nemám žádné sebevědomí.už vážím 50 kg,ale proboha to je moc!vypadám jak hnusný tlustý prase!!jídlo nenávidím,klidně cvičím i tři hodiny denně a stejně mám pořád ty hnusný špeky….a nebaví mě,když mi všichni říkají,abych už přestala….ovládá mě to,já to vím..ale nejde to zastavit.připadám si jak největší ztroskotanec.jsem věčně v depresi,nedokážu se zasmát,jsem psychicky na dně,ALE MUSÍM ZHUBNOUT!!!jsem závislá na cvičení,když jeden den necvičím,mám chuť se zabít a proto cvičím každý den,nezbývá mi čas na nic jiného,ale já jinak nemůžu,prostě to mám tak v hlavě a nemůžu to změnit,i když bych třeba chtěla…potřebuju pomoc,asi jo…počítám kalorie úplně ve všem,přehnaně hlídám co jím,snažím se vejít do 500kcal na den,ale ještě to snížím a snad už konečně zhubnu!včera jsem toho snědla trošičku víc a zkusila jsem to jít vyzvracet….stydím se za sebe….dneska jsem sežrala všechno co jsem našla,nenávidím se!já už takhle nemůžu dál! byla jsem šťastná,když jsem svojí postavu neřešila,jenže teď už je pozdě.