Nechci si to připustit :-/

Ahoj holky. Tak si tak sedím v práci,brouzdám po netu a kdyby mě v poslední době nezačala pronásledovat myšlenka,že už jsem v „tom taky…“,asi bych se sem nikdy nepřihlásila. Dlouho jsem si to nechtěla připustit.Jsem vlastně hrozně moc šťastná,nic mi nechybí…..až na tu super postavu!!!!Včera jsem si uvědomila,že mě to už začíná ovládat.Kamarádka-spolubydlící- přišla,že půjdeme na super akcičku a víte co já???V hlavě mi vytanula myšlenka:Pořádně si zapařit,nebo zůstat doma,sama,s absolutním přístupem k ledničce….šla jsem pařit,bojuju takhle se sebou asi už 9 let,s přestávkami…k našim jezdím se smýšenými pocity:mamka vaří super,bude bašta,ale ty muka potom…..Chci s tím přestat!!!Na nějaký čas se vždycky zadaří…nakoupím si časáky se zdravou výživou,dokopu se i k nějakýmu pohybu,ale vždycky to dřív,nebo později skončí stejně!Nechci být tlustá.Nejsem schopná jíst normálně.Buď nic,nebo kopice jídla:-) Kdyžtak mi napište.Ráda o tom pokecám s někým,kdo to chápe:) pa