Matka

Jsem 46 letá matka 18 dcery Štěpánky, která před dvěma roky onemocněla anorexií. Je to krásná nebo spíše byla krásná dívka, která se chtěla věnovat modelingu. Nikdy jsme jí nic nezakazovali ani nepřikazovali, snažili jsme se vycházet jako kamarádi . Doma. Všichni. A taky to tak fungovalo! A najednou se vrátí z internátu, že bude držet dietu, nejdříve jsme se usmívali, teď jsme psychicky vyřízení. Komplet celá rodina. A nikoho to nezajímá.Nejdříve Motol poté Střešovice, nyní Brno – Bohunice. A nikoho nezajímá, že matka s otcem musí do práce, aby vydělali na živobytí, nemohou si dovolit být doma, když se povede dceru trochu vylepšit, že by sní matka měla být alespň měsíc doma a starat se o ní, že mají rodiče strach nejen o dceru , ale také aby je nevyhodili z práce, kvůli neustálemu dojíždění do nemocnic. Spousta a spousta otázek nezodpovězených a nikým nechtíc zodpovědět mají na srdci milující rodiče, kterým nikdo neponůže, naopak se jim přičítá vina nejen příbuzných , ale i společnosti!!!!! Potřebujeme si také popovídat s rodiči, kteří mají nemocné děti anorexií, i s rodiči,kteří mají děti vyléčené, moc by to všem rodičům pomohlo. Děkuji.