Jsem zoufalá

Ahoj všichni,nedávno jsem zavítala na tyhle stránky, četla jsem si tu Vaše příběhy, články… a tak jsem o tom všem přemýšlela… .Ne, netrpím anorexií, ale asi nejsem úplně ,,normální? stejná jako ostatní… chci Vám napsat, jak to všechno začalo. Loni v létě jsem si nějak tak uvědomila, že jsem strašně tlustá. Měřila jsem 165cm a vážila 61kg! Prostě hrůza, byla jsem z toho strašně zničená… A tak jsem začala s dietou. Nejdřív jsem nejedla sladký a pozdě večer. Postupně jsem porce zmenšovala… ale jedla jsem pořád normálně. Někdy kolem listopadu jsem si k večeři dávala zeleninový vývar, menší porce- ale jedla jsem normálně. Stoupla jsem si na váhu-56kg. Trochu jsem zhubla, ale mě to nestačilo. Pak přišly Vánoce. Jedla jsem jako každý rok, ale pak tu byly výčitky svědomí. Poprvé jsem se donutila ke zvracení. Byla jsem strašně šťastná. To samé se opakovalo na Silvestra, na jedné oslavě a pak ještě několikrát. Jednou jsem se při zvracení zadusila. Bála jsem se a od té doby jsem už nikdy nezvracela. No od nového roku jsem začala cvičit, zmenšovat porce, objevila tabulky energetických hodnot…. Nejprve jsem jedla 5000kJ denně a postupně méně a méně… Dnes jím okolo 2000 kJ denně, měřím 169cm a vážím 49kg. Pořád jsem ale tlustá. Opravdu! Mám silné nohy, velký zadek… atd. atd. Chci mít 40kg. Chci být hubená. Musím zhubnout .Prostě musím. Postupně přibývalo i zdravotních problémů. Ze začátku bolesti hlavy, žaludku, párkrát jsem omdlela… Dnes mě v žaludku chytají křeče, občas se i v noci kvůli tomu probudím. V hlavě mi strašně píchá, pořád se mi motá, lámou se mi nehty, mám strašnou barvu pleti, bolí mě kosti, svaly na lýtkách, již půl roku nemám menstruaci… atd. V poslední době mi prudce buší srdce a na levé straně mě bolí… Nejhorší na tom je,že mi to působí radost, když mám hlad. Když mám křeče. Dokonce když je nemám, jsem na sebe naštvaná, protože vím, že jsem jedla víc než bych měla. A proč Vám to píšu? Proč Vás s tím zatěžuji? Já totiž nevím, co se to se mnou stalo, proč už mě život tak netěší, proč se pořád všechno točí kolem jídla, postavy váhy… Proč jsem taková smutná a podrážděná? Proč mě potěší jen když zhubnu? Proč? Já to nevím. Hnusím se sama sobě. Já vím, jsem jen troska… Tyhle řádky co jsem tu napsala, bych nikdy nikomu nedokázala říct. Nechci tím nikoho zatěžovat… Strašně se stydím. Za to co jsem. Jenže já vůbec nevím,co se to se mnou stalo a proč se to stalo. Ale možná že jsem v pořádku, normální… Já fakt NEVÍM. Jsem zoufalá. Jestli by někdo chtěl, tak se mi ozvěte na mail. Popovídat si o životě, o radostech, o smutku, o čemkoliv… budu ráda. A Vám všem, co bojujete s A nebo B ze srdce přeju, aby jste ten boj vyhráli. Věřím Vám.