JMÉNO

Mé jméno je Adél je mi 16 a jsem anorektička…Každé ráno se s tím slůvkem anorexie probouzím a častokrát s ním i usínám. Dnešek ani zítřek nebude jiný! Miluji váhy, proto si jich tolik vážím.Ráda se váhou nechávám vážit!Vím, že dělám všechno špatně, ale já nechci být tlustá!Bojím se jídla!Nechci jíst!!! Jsem tak trochu sobec?mrzí mě to! Nechci se vzdát toho pocitu moci nad svým tělem!Tak jako u každé zapálené cigarety si říkám že byla poslední, tak se snažím i u každého vyzvraceného jídla říct dost!Bojím se otevřít oči a kouknout na sebe do zrcadla! Lhala bych, kdybych řekla, že všechno co lze pozřít bych nejraději ani neviděla?.mám moc ráda banány a čokoládu, ale jinak je pro mě jídlo trest a utrpení.Nevadí mi rána kdy se nutím postavit se na nohy!Už tak z posledních sil chodím na trénink.Nevadí mi to!!!Unavená chodím spát/samou únavou se probouzím!Bojuji proti sobě a konečně vím, že nad sebou vyhrávám.Chtěla bych říct NE, ale ten strach z jídla?NEJDE TO Mám ráda, když mám nad něčím kontrolu?v tomhle případě nad sebou?.nedovedu na plno milovat, protože nemiluji ani svoje tělo!….. Chci jen aby nikdo neměl strach z nového dne, aby netrpěl nad každým talířem plného jídla a dokázal se na sebe bez výčitek podívat!!!!