Hnus, který jsem JÁ
Ahoj, tak už jsem zase tady, je to pár měsíců, co jsem psala. Bohužel to není lepší, spíše naopak. Moje nemoc se nelepší, ke všemu se mi hroutí i celý můj svět okolo. Jsem tak strašně sama, opuštěná, nemilovaná, osamělá, nešťastná…Právě jsem dojedla pizzu a celou 250 g bonboniéru čokoládových mořských plodů. Přitom jsem dnes vůbec nechtěla jíst. Jsem odporný tlustý prase!!! Dnes ráno jsem si nemohla vzít svoje oblíbené kalhoty, protože mi z nich v pase lezly špeky. Katastrofa……už se mi dál nechce žít. Sedím tu sama, nikoho nezajímá, kde jsem, co dělám, jak se mám. Naši mě vykopli z domu. Nevím jak dál, od čeho se odrazit, kde začít. Píšu asi nesmyslně. Je mi hrozně, v hlavě mám kolotoč, slyším stále dokola, jdi zvracet, jdi zbav se toho hnusu, co máš v sobě. Nevím, jestli ale bude stačit, když se zbavím jen jídla. Já celá jsem hnusná, nenávidím se, tak hrozně moc. Jsem nečistá, odporná a tlustá. Bože pomoz mi, pomoz mi ven z toho bludného kruhu. Už nemůžu a nechci dál……….