Dvakrát do stejné řeky

Bylo mi tenkrát necelých šestnáct, byla jsem normální holka ( měřila jsem 170 cm a vážila 59 kg). Slýchala jsem od kamarádek jak jsem pěkná a snažila se jim věřit. Všechno se změnilo, když jsem si našla přítele. První měsíc bylo všechno normální, ale pak jse si začala všímat, že kouká i po jiných holkách. Začala jsem tedy přemýšlet proč. Nenapadlo mě nic jiného než že jsem tlustá, že jsem se mu přestala líbit. Od té doby jsem hlídala co jím, kolik kalorií do sebe denně dostanu. Nic se ale nedělo. Nemohla jsem zhubnout ani jediné kilo. Tak jsem řekla dost. Po hlavě jsem se vrhla do propasti z které nebylo návratu. Najednou to šlo a já zhubla za první měsic 7 kilo. Bylo to úžasné, konečně jsem na sebe byla hrdá, že jsem dokázala něco, počem jsem toužila. Všechno bylo ale jinak. Odvykla jsem jíst a hubla dál. Netrvalo dlouho a přišli zdravotní problémy. Před rodiči jsem to taky nemohla skrývat věčně. Člověk kvůli kterému to všechno začalo, se na mě vykašlal. Že prý se nebude nikde ukazovat s kostrou. Najednou už mi bylo všechno jedno. Dál jsem hubla, upadala do depresí. Ztratila jsem zájem o koníčky. Nejradši jsem byla sama a tak mě opustila i většina přátel. Tenkrát mi pomohla jenom máma, která mě donutila navštívit psychiatra. Ten okamžitě zahájil léčbu. Spolu s mamčinou pomocí jsem začala nabírat zpět svou ztracenou váhu. Po půl roce jsem se vrátila k normálnímu životu. Myslela jsem že je to za mnou. Jak moc jsem se mýlila. Po prázninách jsem nastoupila do druhého ročníku gymnasia. Moje nejlepší kamarádka najednou začala nekontrolovatelně hubnout a přišla za mnou pro radu, protože věděla, že já to znám. Snažila jsem se jí pomoct, ale jí to nepomáhalo. V jednu chvíli mi najednou řekla : “ Vidíš, teď už jsem hubenější než ty“ Tahle věta se stala mou noční můrou. Při výšce 170 cm jsem vážila 54 kilo a najednou jsem si připadala strašně tlustá. Věděla jsem jak zhubnou, vždyť už jsem to jednou dokázala. A kila šla zase dolů. Začali jsme se s kamarádkou předhánět kdo víc zhubne. Po pár týdnech jsem zhubla o 9 kilo. Ale mě to nestačilo. Chtěla jsem víc. Moje hladovění však zkončilo, když jsem se zhroutila. Léčba začala nanovo. Tentokrát už ne ambulantně. Do dnes má velký strach. Bojím se, že bych do toho mohla spadnout znovu. Hranice je totiž tak tenká…..