CITIM, ZE POMALU PROHRAVAM
Ahojky holciny!!!(i chlapci) Tyhle stranky navstevuji fakt skoro pravidelne, jsem tu skoro kazdej den…Jak jste si uz mohly vsimnout, jednou jsem vam tu uz psala clanek s nazvem ZVITEZIM.Moc dekuju vam vsem, kteri jste se mi ozvali a nadale se mi snazite pomahat a chtela bych vzkazat Markete, ktera mi psala ve ctvrtek 12.2. at se mi prosim jeste jednou ozve, omylem jsem si jeji mail vymazala!!! Myslela jsem si, ze je se mnou vsechno v pohode a je to treba uz i za mnou,(vzdyt jsem merila 167 cm a vazila 58 kg – nikdy jsem si nepripadala tlusta, ale vse se zmenilo, kdyz mi muj kamarad rekl, ze jsem tak trochu tlusta(nevim, jestli ze srandy, nebo ne) – ale na tuhle vetu nemohu zapomenout a jemu to uz asi nikdy nezapomenu a neodpustim), ale neni…a ja si to zacinam cim dal tim vic uvedomovat a taky cim dal tim vic citim, ze bude hrozne tezke se z toho vseho dostat…dostat se z toho, abych z meho zivota mela neco jineho nez jidlo, pocitani kalorii, cviceni, hubnuti…abych myslela na ty krasne veci, ktere jsou kolem nas…na prirodu, tesit se z kazdodennich malickosti a ne se jenom porad stresovat z toho, kolik a co snim…Je to opravdu hrozny zivot, ktery ted prozivam a pomalu uz zacinam citit, ze nevim, jak a kam dal…Ano, musim si to priznat, mam sklony k anorexii, a ne male, jsou obrovske, i kdyz prava anorexie u me asi nepropukla, citim, ze se to jednou stane a ja nad tim proste asi nezvitezim a muj zivot se bude tocit jenom kolem toho jednoho-pocitani kalorii, hladovek, prezirani, atd… a nakonec navzdy prohraju!!! Vy, ktere me chapete, si dokazete predstavit, jake to doopravdu je!!!Napr.desetkrat denne si stoupat na vahu a ona vam porad ukazuje tu stejnou hodnotu, i kdyz treba jste cely den nic nejedly a v tom nejhorsim, kdyz vam ukazuje jeste vic, nez kdy predtim(to je ted muj pripad), jsem opravdu beznadejna a opravdu nevim, jak dal…Je to fakt strasne nepredstavitelne peklo,(i kdyz se vam treba vubec nemusi zdat) – (nikdy bych si nemyslela, ze zrovna ja, tohle nekdy vubec vyslovim), ktere bych niktere z vas vubec neprala, protoze jak se z tohohle opravdu vyhrabu, to sama nevim…V listopadu mi bylo patnact, ubohouckejch patnact…vzdyt ja si prece nechci znicit zivot v patnacti…je to opravdu strasne tezke…a ja vim, ze potrebuji pomoc!!!A nutne!!! Ale asi nikdy nenajdu odvahu, abych to rekla nasim, kamaradum, natoz, abych sla za nejakym psychologem, tohle proste nedokazu!!! A tak prosim vas vsechny, co si ted ctete muj pribeh, pokud vite, jak mi pomoc, nebo alespon ty, kdo si chcete popovidat, ozvete se prosim vas na muj mailik:lenino@centrum.cz. Moc vas vsechny moc moc moc prosim!!!Budu vdecna za vse, co mi napisete a co mi poradite!!!Moc vam dekuju a zvlaste tem, ktere jste si muj pribeh docetly az sem do konce!!! Pro vas, co byste chtely treba jen trochu zhubnout, radim vam moc dobre, opravdu to nedelejte, at nedopadnete jako ja a miliony ostatnich holek!!!Polozte si tyhle tri otazky:Co se zmeni tim, ze zhubnu???Budou me mit vsichni radsi???Ceho tim vubec docilim???Ja sama si na tohle dokazu odpovedet, ale vim, ze je to ve me a ja s tim opravdu nedokazu bojovat!!! P.S.Pevne vim a verim tomu, ze se klukum libi holky podle toho, jak se chovaji a tak…a ne podle toho, jakou maji postavu, jestli maji nejaky to kilicko nekde navic, nebo tak, moc dobre to vim, ale bojovat s tim, natoz zvitezit, proste asi nedokazu!!! Dekuju vsem, kteri si muj pribeh prectli a dekuju, ze jsem nasla alespon nekoho, komu jsem se mohla poradne ,,vykecat“!!!