CHci poděkovat – Kačence P. a Peťánkovi D.

ahojky, možná to zní absurdně, možná ně. NEvím přesně co napsat, možná… ne, vím to. CHci spíše poděkovat, vám všem lidičkám, kteří tu jste, chci poděkovat mé nejlepší kamarádce Kačence, protože bez tebe bych beruško nebyla ani z poloviny tam kde jsem, a topila bych se a topila, až by mi došel vzduch. Díky tobě jsem si uvědomila, že nejde jen o to, jak člověk vypadá, a víš kdy jsem si to uvědomila? když jsi mi nedávno řekla, že když se usmívám, smějí se i mé oči a že mi to sluší. Já si najednou uvědomila, že jsou i jiné věci, které by se mohli lidem líbit, než moje postava. Taky děkuji tobě Můj miláčku Petříčku. Díky tobě si uvědomuji, že na světě nejsem sama. Každý tvý slovo mě povzbuzuje a já nevím, co bych bez tebe dělala. Vždyť už jen to, že se mnou jsi svědčí o tom, že jakákoli změna na mé postavě nejspíš není tak velký problém. MOžná si to vy dvě moje sluníčka neuvědomujete, ale jste nejdůležitější osůbky v mým životě a díky vám mi konečně svítá na lepší časy. Najednou si uvědomuju, že svět dovede být i třeba jen chvíli krásnej. A nemyslete, na vás všechny nezapomínám. Každý z vás na této stránce mi hodně pomáhá. Už třeba jen tím, že tu jste. Můžu vám něco poradit? Vemte si zrcátko, podívejte se do něj, usmějte se. Stejně jako mě se vám objeví jiskřička v oku, a už jen pro ni stojí za to žít. PRotože chlapům se to děsně líbí:-) A nejen to, s úsměvem jsou všechny trable o kousínek lehčí. Zkuste to. NEmyslete, nejsem z toho venku, ale ve tmě vidím záblesk.