Anorexie mi vzala dva roky mého dětství!!!
Už od pěti let trpím nemocnou štítnou žlázou a tak sem měla i nadváhu.Můj otec to pojal tak,že hodně jím,jsem líná cvičit atd.!!!Ne jenom můj táta,ale i děda z mamčiný strany.Pořád sem slyšela narážky,jako „Nejez nanuka,seš už dost tlustá!!!Podívej se na sestru ta cvičí a má krásnou postavu!!!Ty seš hrozně líná holka!!!“Atd.Přitom já sem cvičila,nejedle sem vůbec sladké,nejedla sem příliž moc a moje sestra je starší,tak nechápu proč mě s ní mohl táta srovnávat??!!!I spolužáci si neodpustili každodenní nadávky!“Ty tlustoprde!!!Nedrž ty lízátka!Vždyť je všechny sežereš!!!!A nejhorší bylo,že já pak byla hrozně tichá,uzavřená do sebe a nikdo si mého problému nevšviml!!!Skoro pět let sem s tím žila,ale pak….už to dál nešlo,nedalo se to vydržet!!!A tak sem o prázdninách (to mi bylo 10) začala hubnout.Cvičila jsem-až přehnaně,nejedla sem žádné tučné,tak i sladké a jedla málo!Za jeden měsíc jsem zhubla 6 kilo.“Zázrak!!!“Moc sem na sebe byla pyšná a měla velkou radost!!!Těšila jsem se do školy,na dny plné ticha,na dny kdy už mi nebude nikdo nadávat!!!!V to jsem doufala…Když mě vyděl táta,tak hned začal,“Jé,hmm…Teda já koukám!!“Byl spokojen a o to mi hlavně šlo!!!Ale chválení obsahovalo jen tyto dvě věty.Pokračoval,“Ale dávej si pozor na Vánoce!!!Znáš to!Plno cukroví,řízky,vánočka.Tak ať nepřibereš!!!Je to moc kalorický,chápeš??!!“Pojala sem to tak,že není spokojen a začala sem hubnout dál…Každý den,pětrákt,nebo šestkrát jsem se tajně vážila-aby to nebylo příliž nápadné!49kg,48kg…“tak ještě kolo a pak mi to bude stačit.“47,“Né tak ještě jedno kilo!“46,45″ještě jedno!!“44,43,42,41kilo.Paní dotkortorka na endokrinologii,už opravdu nevěděla co s tím!!Vědělo se,že mám anorexii.Babička a děda si mysleli,že nejím jen tak a několikrát na mě děda křičel,ale jen když v bytu,nebo na chalupě nebyla moje mamka!!To mi přišlo hrozně zlé!!!!Také před nima jsem měla svůj první záchvat!Křičela jsem,bouchala do stolu,hrozně brečela,dupala,ostatní od sebe odstrkovala!!!A tohle probíhalo každý den!!!Byla jsem jen ve svém světě!Pořád četla články jak zhubnout,všechny sem nesnášela!!!Proklínala je!!I vlastní mámu!Sebe sem také nenáviděla!!!!Své tělo!!!Pokoušela sem se i sebevraždu!Ale vždy mě v tom něco bránilo!!Teď jsem zato však šťastná!!!Když už bylií všichni zoufalí,tak mě hospitalizovali na tři týdny do normální nemocnice,na dětské oddělení.Tam to bylo hrozné!!!Sestry si též myslely,že to dělám jen tak,že si řekno „TEĎ!“ a uzdravím se!!Hlavně jedna sestra!!Povídala o mně jako o nějaké osobě co nemá právo žít!!I mým spolubydlícím!Naštěstí ty stále stály při mně!Když jsem tam přibrala 4kg,tak mě pustili domů.Byla jsem si skoro jista,že se tam už nikdy nevrátím!!Však asi po měsíci začalo vše znovu,zhubla jsem na 38 kilo,k tomu se ještě přidalo posilování břicha!Každý den,dvě hodiny!!!Jinak to nešlo!!!Pamatuju si,jak to bylo hrozné!!Jak jsem už nemohla!!!Brečela jsem při tom,vyčerpáním a únavou!!Ale vždycky jsem „můj úkol“ splnila!Pak mě znovu dali do nemocnice,zase na to samé dětské oddělení!Byla jsem tam znovu tři týdny,ale o velkých prázdninách-tak mi to bylo líto!!!Když jsem konečně přibrala 1 kilo,tak mě pustili.Tentokrát to bylo velmi těžké nabrat!!Týden mi váha stála! O prázdninách jsem zhubla na 35kg.Takže jsem přišla do školy vychrtlá,nechutná,celá bílá a hned na první pohled nezdravá,vypadající jako kostra,kost a kůže!!!Všichni si o mně povídali jak mám vychrtlí ruce a ty žebra a nohy!!!Já už to pak prostě nezvládala!!!!Ani psychicky,ani fizicky!!!A tak jsem mamce oznámila,že chci jít na dětskou psychiatrii v Motole!!A tak se i stalo!!!Bylo to tam mooooc dobré!!!!Jsem ráda,že sem se tak rozhodla!!!Byly tam různé terapie,skupiny,škola a třídy a nekoukali tam na mě,jako na blázna!!!Byla jsem tam přes 4 měsíce,nabrala jsem tam 8kg a hodně věcí sem si tam uvědomila!!!Ale jedno je nejdůležitější!!!Chtít se uzdravit!!!!!!!!!!!!!!!!!Já to opravdu chtěla!!!A teď sem ráda,že sem to tam vydržela!!!I 17letý holky tam brečely,že chtěj jít domů!!!Začaly jíst,aby je pustily,atd…Ale je jasné,že uzdravení nebyly!!!!Kdyby se totiž chtěly uzdravit,tak by měly tu silnou vůli tam zůstat!!!A vy jí určitě máte!!!!!!Já Vám věřím!!!!A vím,že se vy všichni,co můj článek čtete uzdravíte!!!!!! A dám Vám otázku!!CHCETE BÝT OPRAVDU POŘÁD PONIŽOVÁNY A TÝRÁNI ANOREXIÍ??????!!!!!Tak pro to skuste něco udělat!!!!Skuste třeba sníst jednu lentilku!!Ta Vám určitě nic neudělá!!!A jen si jí užívejte!!!Ze začátku budou malé výčitky,ale jestli chcete,tak je jednoduše překonáte a to tou radostí z toho,že jste třeba i jen jednu lentilku snědli!!!Že jste to opravdu dokázali sami!!!!Ale pořád mějte tn pocit,že už chcete s anorexií skoncovat!!!!Chcete se uzdravit a vyhrát nad ní!!!!!!Ani nevíte jaký je to přenádherný pocit,být normální!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Ale já vím,že jestli to také chcete vědět,tak to prostě dokážete!!!!!!!Jen musíte překonávat sami sebe a také anoirexii!!!!!!!!!Hodně moooc štěstí!!!!Ahoj!!!=)