Ale tak…

Ahoj holky… Mám teď informatiku a jelikož jsou u nás na škole maturity mám volné dvě hodiny. A smaozřejmě mě nenapadlo nic lepšího než napsat sem. Vám. Holky, neblbněte, už toho opravdu nechte alespoň některé. Vždyť přece nejste tak slabé, nikdy jste takové nebyly, takhle přece život nemůže pokračovat dál.. Začněte sportovat, věřte mi, já začala a kila jdou dolů… NEBOJUJTE PROTI PŘÍRODĚ. Vždyť na co by tu jinak bylo jídlo? Najděte v sobě dostatek vůle k tomu, aby jste tohle všechno překonaly… Protože pokud to neuděláte, umřete. Je to přirozené…, nejsilnější přežijí. A to vy nebudete, jestli to necháte dojít daleko. Tak už se proboha vzchopte a nepiště sem příspěvky typu: „Jsem tak něšťastná, nevím co s tím!“ Vy víte moc dobře co s tím, a i když je život bez jídla pohodlnější, cítíte to tak jenom uvnitř hlavy, vaše tělo postupně umírá a vaše orgány jsou v čím dál horším stavu. A tohle chcete? Skončit na kapačkách? Tak se zamyslete. Nebo prostě hlavně MYSLETE. Prosím. Vím, o čem mluvím a je mi dost špatně, když vidím nějakou na kost hubenou holku, kterou určitě postihne to samé, co dřív mě… Pokud chcete umřít, udělejte to. Pokud ne, jezte, nebo na to dřív či později doplatíte a budete za své chby tvrdě pykat. A to nejen tím, že už vám nebudou moci věřit ani vlastní rodiče.. S pozdravem, Romana