Je to bulimie???

Ahojky všichni, vaše články si pročítám den co den. Pokáždé si říkám, jak je možné, že jsem do tohoto kolotoče spadla i já, ale jak všichni dobře víte spadnout se dá rychle, ale najít cestu zpět je o mnoho těžší. Budu se tu zpovídat. Nikomu jsem tomu neřekla a vlastně svým přátelům už ani nemůžu věřit(přestali jsme se stýkat) a rodině?Taťka vidí jen svou firmu a mamka má svoje kamarádky, fitko, solárko atd. prostě znáte to) na veřejnosti se rodinka přetvařuje a doma???Mě vždycky zavolaj řeknou že mi nechali na lednic peníze a ať si koupím co chci.Je pravda, že mám všechno co chci.Mazánek rodiny…Jako jedináček by to vlastně ani nešlo, že??? Je mi 16 let a chodím na česko-anglické gymnázium. Na začátku roku se mi na škole začal líbit jeden vážně suprovej klučina, ale já jsem ho nezaujala…Chtěla jsem si získat jeho symatie a myslela jsem, že si ho získám jen když začnu ještě o trochu víc cvičit a budu mít ,,perfektní“ postavu. Do té doby jsem měřila 165cm a vážila 50kg… Koupila jsem si s kamarádkou permici do fitka a začala pravidelně fitko navštěvovat…Díky permici jsem měla nějaké výhody.Nejen že jsem chodila do posilovny, ale navštěvovala jsem i aerobic, pilatess a kick box.Vše mě ohromě bavilo a začala jsem chodit do fitka every day. Ve fitku mě už skvěle znali a začali mě upozorňovat abych to moc nepřeháněla, že už teď jsem jak vychrtlina.Jenže ten klučina od nás si mě stále nevšímal. Měla jsem nutkání se někomu svěřit, ale komu…Na kamarády jsem neměla čas, protže jsem chodila jen do fitka a pak domů a učila jsem se abych neměla špatné známky…Na jídlo jsem vlastně ani neměla chuť…Neměla jsem potřeby hladu, protože jsem neměla čas na jídlo mylset. Nu a doma si toho ani nikdo nevšim… O prázdninách si naši snad prvně v životě udělali čas a jeli jsme společně na dovolenou. Zasporotovat si a užít si společně strávený čas. Jenže to pro mě znamenalo, že budu muset začít jíst…Prostě katastrofa(společné snídaně, obědy večeře)..bylla jsem hlídaná…Naši mě nehlídali,ale bála jsem se, že by si něčoho všimli…(taky vtip)…Přeci by jejich dokonalá dcerunka neměla nějaké problémy, když se o ní tak skvěle starají, že??? Nu a tak jsem pro jistotu jedla všechno co oni a když jsem šla na záchod, tak jsem záchodové míse vše vrátila…. A jaká je pointa???Vlastně žádná…Na kluka jsem už dávno zapoměla a teď hlídám jen a jen svou postavu… Asi vám připadám moc nafrněná co???Ne, nezdá se vám to…Já taková opravdu jsem. A to je to, co mi vadí a nevím jak se těchto depresí, smutku, strachu zbavit…Jsem na tom psychicky špatně, ale k psychologovi ani psychiatrovi bych nikdy nešla… Holky zvládněte to aspoň vy a přejí vám bezva rodiče, protože na ty mé se spolehnout nedá.