a sakra…!

ahojky všichni, chtěla bych se podělit o můj příběh…už jsem sem několikrát psala(Bude ze me bulimička,a jsem v tom..),od té doby se toho moc nezměnilo,pořád zvracím a ztrácím nad sebou kontrolu.Děsila jsem se Vánoc…to se pořád jí a tak,ale co mě překvapilo bylo,že jsem ani jednou za tu dobu nezvracela(nebyla jsem totiž vůbec sama doma),myslela jsem že jsem z toho venku,ale jen co začla škola,tak to zase jelo..3dny jsem skoro nic nejdela a hodlala jsem v tom pokračovat,chtěla jsem se stát anorektičkou,ale..jak to asi dopadlo?Byla jsem sama doma a já snědla všechno co mi přišlo pod ruku,ale pak se dostavili zase ty výčitky a šla se vyzvracet.Tenkrát jsem četla článek,kde bylo že je mnohem jednoduší se stát anorektičkou,ale ..mě se to nějak nevede.Víte..anorektičky maj výhodu-neničí svoje tělo zvracením,nerozpadá se jim jícen,neničí se tolik zuby,a vždycky jsem měla za to,že se odkázají ovládat,mají úžasnou kontrolu nad svým tělem,dokážou si zakázat jídlo,bulimičky sice taky,ale dlouho jim to nevydrží.Dalo by se říct,že anorektičky obdivuju,chtěla bych být jako oni,ale copak to jde …?:-)Já prostě nedokážu jíst normálně,bud nejím nic nebo třeba i 3x denně zvracím:-(Ale…nechci si ničit tělo…nechci být tak tlustá,při vášce 168 važím 59kg,to je prostě děsný,ale co s tím mám sakra dělat,když všichni kolem jenom jí a nebo mluví o jídle?Možná si říkáte,že jsem blbá,že chci být anorektička,ale…já nechci bejt tlustá:-(Tahle myšlenak mě provází 24hodin denně,pořád si říkám,jak nesmím jíst,a musím cvičit,ale …jakmile jsem sama doma,už na nic nemyslím a jenom se přejídam!Při tom si říkám,jak jsem odporná,ale já už ani nevim jak se má normálně jíst,nedokážu přestat.Chci svoje tělotrápit,za to,jaké je,že je tak tlustý!!!Kolikrát si říkám,jak bch chtěla umřít hlady,hubnout k smrti…ale copak to jde,když jsem posedlá jídlem? Možná vás tenhle příběh nudí,a možná ne,pokud ne klidně se ozvěte,budu moc ráda: D.iesel@seznam.cz