Už takhle dál žít nemůžu…pomůže mi někdo?

Ahoj… Tak tohle je snad poprvé,co někam píši o problému,který tolik nenávidím a tak moc se za něj stydím! Začalo to přesně před 13 lety,ale prapůvod to zřejmě mělo již v dětství,když jsem byla prvně ne zcela,ale sex. zneužita.Další velkou roli v tom zřejmě hrála i tyranská výchova mého otce a dále pak můj současný manžel a jeho nevěry.. Stále jsem žila s pocitem,že já nic neznamenám,nic nedokážu,k ničemu nejsem a nic si nezasloužím.Docela jsem si na tu roli zvykla a má bulimie a neschopnost se jí zbavit mě v tom jen utvrzovala. Proč ale píši…Mám dítě,spoustu zvířat a ještě víc povinností.Moc dobře si uvědomuju,že v případě,kdyby se se mnou něco stalo,tak není nikdo,kdo se o ně tak postará jako já. BULIMIE=SEBEDESTRUKCE a ne v tom smyslu,že bych si já sama chtěla ublížit,ale ona mi ubližuje.Opravdu mám obavy o život!!!Vyvrcholilo to všechno předevčírem,kdy jsem pocítila obrovskej křečovitej a bolestivej tlak na hrudi.První co mě napadlo bylo,že mám snad infarkt..trvalo poměrně dlouho než ta bolest ustoupila a malej u mě celou dobu seděl s telefonem s naťukanou 112.Den na to jsem začala hledat info na internetu,chtěla jsem té bolesti přijít na kloub a zjistila jsem,že ne srdce..ani plíce,ale zřejmě jícen byl ten.kdo mi tu bolest způsobil a že si za to mohu sama.Předzvěstí mohlo být mé čím dál častější zvracení krve…a bolest při zvracení.K dalším problémům které mám patří otoky,zvlášť levé nohy,srdeční arytmie,křeče a je toho spousta proč by stálo za to s bulimií seknout a zachránit si tím život a ostatním ho nezkazit…ale..POMŮŽE MI VŮBEC NĚKDO anebo jsem už odepsanej případ???? :“-( Reny