Šťastný konec

Nebudu tady psát svůj životní příběh a dosavadní život s bulimií, mým cílm je tímto článkem povzbudit ty z Vás, které s touto zákeřnou nemocí stále bojují. Lítala jsem v tom 4 roky se vším všudy, nutkavé přejídání, zvracení, opakované záchvaty během dne i 3x. Nepřestala jsem se cpát, dokud jsem málem nepraskla a potom rychle na záchod. Jak já záviděla anorektičkám, které měly tu vůli vydržet se stravovat tak, aby příjem potravy byl minimální. To já dokázala ve svém „nejlepším“ období tak týden a potom následovalo neovládnutí se a cpaní a cpaní a cpaní. Potom se člověk dostane do stádia, kdy už nechce hubnout, jediným snem a cílem bylo naučit se normálně jíst. V krizích jsem si dávala za příklad děti v mateřské škole: snídaně, svačinka, oběd, svačinka a večeře. Jak jednoduché že? Trvalo mi hodně dlouho, než jsem dokázala tento systém dodržovat a musím se hodně snažit dodnes, abych to zvládala. Už mnohokrát předtím jsem se snažila dostat z bludného kruhu přejídání a zvracení. Když si člověk vytvoří návyk, je moc těžké ho překonat. Mnohokrát jsem to nezvládla, chytala jsem se mezníků ve svém životě, jako např. společná domácnost s přítelem. Byla jsem přesvědčená, že to zvládnu, když nebudu bydlet s rodiči s věčně naplněnou ledničkou. Nevyšlo to, vždycky se najdou nějaké mražené polotovary, kterými se může člověk přecpat. Když nastane v mozku TO zkratkovité jednání, je Vám úplně jedno, co jíte. Prostě to nevyšlo. Už nevím, co nakonec zapříčinilo, že jsem to dokázala. Teď je to 1 rok, co nezvracím a nemám záchvaty. Je to moje životní výhra, i když si jasně uvědomuji, že můžu zase kdykoliv podlehnout. Nežiji zrovna zdravě, ulítávám na čokoládě a všem sladkém, každopádně se to nedá srovnat s bulimií. Konečně JSEM VOLNÁ!!! Momentálně mě drží to, že se cca za rok chystáme s manželem na miminko, takže nemám na výběř. Samozřejmě bych neriskovala zdraví mého děťátka kvůli kultu štíhlé postavy. Teď vážím 58 kg na 165 cm, paradoxně jsem od dob života s bulimií nepřibrala. Chtěla jsem Vám všem říct, že stojí za to bojovat, i když to 20x nevyjde, zkuste to po jedenadvacáté, jednou to dokážete, protože život bez B stojí za to. Držím Vám všem palce a Vy je prosím držte mě, abych to toho už nikdy nespadla.