Pokusy zhubnout se nezdařily

Pokusy zhubnout se nezdařily Neustále se dočítáme v časopisech o dietách, které dle pisatelů jsou účinné a pro lidi bojující s váhou další výzvou k vyzkoušení něčeho nového. Moje maminka celý život bojuje se svými kily a její pokusy zhubnout patří dnes k jejímu životnímu stylu. Není den kdyby se na sebe nepodívala do zrcadla a pohrdavě se na sebe neusmála. Dokonce si během těch mnoha let vytvořila jakýsi osobní vztah s váhou, jež je ukazatelem nepřijatelné hmotnosti. Chci tím říci, že větou: ?nemluvím s váhou? mě už asi nepřekvapí. Vzpomínám si, když moje maminka čekala mou o deset let mladší sestru(pro upřesnění, jsme tři sestry). Přibrala tenkrát necelých třicet kilo. A pro ty, kteří si snad neumí představit, jak je to možné jen řeknu, že téměř každodenní snaha udělat mně a sestře radost nějakou laskominou v podobě zákusku či sušenky byl usilovný boj. Proč? Kolikrát jste si řekli, že musíte něco ochutnat, jestli to není zkažené? No a představte si, kolik těch zákusků a všelijakých laskomin vypadalo, že se cestou domů zkazí!!!:-))) Nicméně nespokojenost s vlastním tělem moji maminku nesčetně krát přiměla k držení diety. Zkusila dělenou stravu, tukožroutskou polévku, poté vymýšlela vlastní diety…Dva roky omezování a uplakaných večerů. Odpírala si jídla, která zbožňuje a úsilí přineslo své ovoce. Kila nabraná v těhotenství byla dole. Jenže tím boj zdaleka neskončil, jelikož se sice dostala na váhu před těhotenstvím, ale i tak panovala nespokojenost. No a když šlo dolů tolik kilo, proč se nepokusit ještě zhubnout více. A v té chvíli nastala další etapa boje s kily, která by klidně mohla nést název: ?Ještě kilčo dolů, pak zasměji se tomu?. A v této době na sebe moje maminka vytáhla zbraň největšího kalibru. Usilovně hledala fotografii, která když bez jejího souhlasu spatřila denní světlo, bylo téměř jisté, že si to někdo šíleně odskáče. Fotografie ukazovala, jak může vypadat žena, měřící 153cm s 80 kilogramy. A tato fotografie, která i ve mně vzbuzovala nepříjemný pocit, se oprášená ocitla na dveřích lednice. A nejhorší na tom bylo, že to do jisté míry fungovalo a to nejen na ni. Později, když i já (jak říká můj přítel) začala myslet špeky, jsem v boji proti kilům byla mamince velikou oporou, motivovalo ji, že se snažím společně s ní, i když mé cíle nebyly zdaleka tak vysoké. Období, kdy upravený jídelníček a intenzívní věnování se sportovním aktivitám(stolní tenis, posilování, spinning), bylo tím nejhezčím za dlouhá léta. Moje maminka byla poprvé v životě spokojena sama ze sebou. Začala nosit věci, které se ji líbily, byla neustále plná energie. S váhou po letech vytvořily přátelský vztah…Setře se narodila dcerka Martinka a moje maminka se stala pyšnou babičkou. Dneska, kdy je to více než rok, co přestala kouřit a kila jsou zase v popředí si říkám, kdy moje maminka konečně přijme sebe takovou jaká je. Kdy k radosti postačí, že má nás, tři dcery, které ji milují (i s kily)…že má milujícího manžela, pro kterého je vším…Maminko, pro nás není důležité, jak vypadáš, ale především to, že jsi…Tvá dcera Monika