Začarovaný kruh

Kvuli postavě se trápím už pěknou řádku let.Diety jsou mým (ne)přítelem od 14 let.Teď je mi 22 a jsem zdánlivě normální holka.Studuji obor který mě velice baví-zdravotnictví,mám skvělého přítele,který je mi ve všem oporou a báječné kamarády.Přesto jsem v nitru nešťastná,proč?Protože chci zhubnout a stále se mi to nedaří.V 16 u mě nastal zlom. Tehdy jsem naprosto překopala svůj jídelníček.Ovoce,zelenina,vše celozrné,po 5 hodině jsem už nic nejedla a do toho hodně cvičila.Tehdy jsem zhubla o 8 kilo.To bylo období,kdy jsem ze sebou byla spokojená.Byla jsem štíhlá a sebevědomá.Bylo to báječné.Sice mě občas štvalo,že se musím tak žinýrovat,ale měla jsem pocit že mi to za to stojí.Myslela jsem že to bude už napořád,že je to už můj zaběhnutý životní styl.CHYBA!Toto mé štěstí se paradoxně začalo bortit v době,když mě potkalo štěstí daleko větší-zamilovala jsem se.Bylo to krásné,ale tak nějak vyčerpávající.Když jsem dorazila pozdě večer z rande,najednou bylo to tam předsevzetí nejíst po 5 a já se normálně najedla.Za 3 měsíce jsem přibrala 5 kilo a od té doby se to se mnou veze.Musím podotknout že kolotočem který potom nastal-dieta-přejídání, jsem přibrala dalších 5 kilo a to mám doteď.Nemůžu a nemůžu s tím hnout,neustále se pokouším nanovo.Už začínám propadat beznaději.Holky já nechci být vychrtlá anorektička,chci jen trochu zhubnout,abych mohla být se sebou spokojená.Chci zase najet na zdravý životní styl.Mám problém jen s tím jídlem,přejídám se totiž.Jinak s pohybem jsem na tom dobře cvičím 5x týdně.Budu velice ráda za každý váš námět a radu,díky